Matrix4(2008) Reportáž týmu „Opravte to“, zapsal Vladan

Pracovní vytížení nám nedává moc příležitostí zabývat se hledáním skrytých šifer na stránkách MATRIXu, takže jediné, co si přinášíme do hry z domácí přípravy je to, že na některých CD není třeba hledat šifru. Ráno v sobotu jsem starší dceru odvezl na sraz gymnastického soustředění, pak jsem se vrátil domů, kde jsem od manželky převzal starost o tu druhou. Manželka odjela do práce. Vrátila se v poledne, přivezla mi externí dvd mechaniku k ultralehkému notebooku (plánoval jsem "štolu" použít především na externí baterii) a navíc fungl nový šifrovací batůžek. V 12:15 tedy dobaluji a vyrážím na trasu Luka -> MS.MFF. Asi deset minut před 13 předávám Jindrovi snad z frikulínů 2 vysílačky (jako revanš za to, že jsem jej obral o 4). Dobíhám do pracovny, shazuji tašku s oblečením pro krizové případy, otevírám poděbradku a už slyším MATRIxí reklamní hlášení z handsfree svého mobilu. Proti původnímu plánu jsem tu sám, Tomáš je někde na cestě, Ivan se zlatíčkem poslouchají a nahrávají doma. Šmudla je na druhé potenciální základně ... nad vstupem do metra na Masaryčce. Telefonem se dohadujeme, kdo kam, Šmudlovi zakazuji hlavák, kde se zapojí Ivan z trasy C, Tomášovi zakážu Petřínskou rozhlednu, když už jdu k tomu velvyslanectví, tak to mám u cesty, jinak pověřuji koordinací Ivana (přitom se seznamujeme s telefonními čísly soutýmníků). Petřín beru dřív, když na vyhlídce nikdo není, ani vyhlídková restaurace cca 450 metrů od ambasády není správným místem. Mezitím Chlýftým uklidňuje hledající, že hledání je marné. Kontroluju, že ostatní kusy zadání jsou posbírány a tým se ubírá na druhou základnu. V 14:07 je dorazivší agent na rozhledně zasypán spoustou zájemců o kus zadání a Matrix začíná. Předpokládám, že z těch 9 zadání se daly oba cíle vyluštit aniž bychom čekali na vyhlídce no ale což, neefektivity si užijeme ještě dost. Po cestě ověřuji, že tým ví, co se zadáním dělat. Základna nebyla uprostřed dění, nakonec jsem tam dorazil současně s Ivanem a velice rychle z kopírky vytahujeme mapky s polohou dalších stanovišť. Oznamujeme týmu to co já už 20 hodin vím, že nás Tomáš „na chvíli“ kolem páté opustí a tak rozdělujeme skupiny na mne se Šmudlou na místo zavánějící bazénem (Beta) a Toma a Ivana se zlatíčkem na Alfu. Toma jsem záměrně nechal v trojčlenném týmu s tím, že i po jeho oddělení bude tým schopen dělení.

Chaos

Na Betě jsme dostali pravidla, CD, a Sionskou fotbalovou ligu. Chtěl jsem jít rovnou na tramvaj, že si CD poslechneme cestou k bazénu. Druhá skupina dostala za úkol Anděla. Šmudla ale vytáhl přehrávač a tak jsme si CD poslechli. Přitom jsme alespoň dočetli pravidla. Vyrazili jsme k bazénu, po cestě volal Tomáš, že oni mají šifry 2. Trochu jsem znejistel a zkontroloval u člena jiného týmu, že taky dostali jen CD, ligu a pravidla. OK, CD musi být tou šifrou. V tramvaji vymámím ze Šmudly obal a zkoumám jej. Pujčuju si peroxid, zkoušíme i cibuli ... česnek nemáme :). Chci obal roztrhat ale Šmudla mne od toho dvakrát odrazuje s tím, že to je jasně originální obal... no nic. Analyzujeme ligu. Na přestupu zkoušíme nápovědu. Oznámená pravidla chápeme jako vtip a oznamujeme, že tam (kbely) chceme být hned. Zkouším, zda pořadí v tabulce odpovídá dosaženým výsledkům. Šmudla upozorňuje na nesymetrii okolo úhlopříčky no jo, ale co dál. Sendvič luštil Tomáš, já v té době lyžoval, doporučené bible jsem si nevšim ... takže první náš kód opíšeme až z puku. Předtím ale Tomáš volá, že má nejaké šifry a odjíždí na hokej, že si je od něj máme převzít. Nechápu, proč je nedá Ivanovi. Již se blížíme k bazénu. Vpodstatě celou dobu jedeme od něj pryč a nehodlám se otáčet. Dostáváme první polohu Omikronu ... je na to zhruba 20 minut dostat se do nějaké díry ... Šmudla pronášel něco v tom smyslu, že nechápe, že máme tak malé batohy. Ale když začal vytahovat plavky, ručník, brýle ... už jsem čekal, kdy vytáhne šnorchl a ploutve ... Po cestě z bazénu kontroluju situaci. Ivan se zlatíčkem mají HOHO ale chybí jim peroxid, Tomáš je opustil téměř bez rozloučení a odnesl si procházku. Máme od něj zprávu, že poslouchal kazatele. Už se k nim nevrátil. Srážíme se na základně. Po cestě na ni jsme dostali již třetí polohu Omikronu. Doba na přesun se zvětšuje, skoro 50 minut ... to zní nadějně. Navrhuji, že bychom mohli příští ulovit. Ukazuji týmu „Na některých CD opravdu nemá smysl hledat šifru“. Posíláme zlatíčko ke kašničce na Nový svět a čekáme na zprávu. Mezitím skončila třetina a Tomáš mi oznamuje, že nezná morseovku, ale diktuje mi tečky a čárky dle kazatele, prý to má i nahrané, aby mi diktoval procházku odmítám. Morseovka dává IMICHOUSK AIR HALA TELEUON třetí slovo zní nadějně, F se od U liší koncovou tečkou. Posílám Tomášovi SMS, zda není schopen doplnit tečky, zda něco systematicky nepřehlíd, ale Tomáš telefon ignoruje. Ivan navrhuje SMICHOV. AIR HALA nám smysl dává, přesto jsme AIR přeložili na NADR a Ivan chce vyrazit na Smichov. Pořád myslím, že je lepší počkat na Omikron. Bohužel. Stále marně koukáme na fotbalovou ligu. Přichází omikron. Řeporu mám kousek od baráku přesně vím, kam mám běžet. Beru to jako výhodu a diktuju rychle zbylá dvě místa a vyrážím. Za dveřma se otáčím, mapa se pro stanovení nejkratšího postupu přeci jen bude hodit. Neuvěřitelně dlouho trvá než mi otevřou. Jsem na nástupišti. Počítám čas, kdy dorazím na Luka. Vychází to nejlépe na 19:25, metro ale dlouho nejede. Odhaduju vzdálenost od metra, asi 3km ... to nemá smysl zkoušet. Navrhuju Ivanovi zrušit akci. ... Ne, v započatém bludu nutno setrvat ... při jízdě metrem upřesňuji očekávané zpoždění na 10 minut. Přesto z metra vybíhám, kondice nic moc, naštěstí mne Šmudla odvolává v nejvyšším bodě ... za křižovatkou u Makra. Na jeho stanovišti šifru krátce ukázali, sbalili a odešli. Při zpáteční cestě vybírám telefon v hale na Smíchovském nádraží. V metru vidím někoho se zajímavým sudoku. Sudoku ale již máme i na základně. Šmudla odhalil měsíce. Kód gamy se ale od ostatních liší tím, že je tvořen pěti znaky! To nehraje, až bude příležitost, musíme na stanoviště ještě jednou. Každou šifru kopírujeme, takže není problém luštit paralelně. Obal od CD již prošel mikrovlnkou i napařením. Už i Ivan chce aplikovat tytéž postupy na vnitřek obalu. Konečně podpora ... začínám obal trhat ... stačí půl centimetru a vidíme řešení GRRRRR. Ivan se zlatíčkem vyrážejí pro první vyluštěnou šifru z bety. Prosím Ivana, ať donese mí. Mezitím skončil hokej a Tomáš nás s manželkou přišli pozdravit. Předali nám zadání procházky. Pak jel Tomáš ženu metrem kamsi vyprovodit. Čekáme na další Omikrony. Svůj notebook jsem stále ještě nevyndal, s idosem pracovat moc dobře neumím. Fotbalovou ligu luštit nechci. Hledám zastávky se součtem linek 201, 219, 222 či přinejhorším 240. Jako zdroje máme mapku nočních spojů a mapy.cz. Tomáš se opět zapojuje do hry. Má mapu od dopravních spojů se seznamem linek na jednotlivých zastávkách. Uvědomujeme si, že linka 30 dělá problémy, stejně tak výluka v Korunní. Přesto se nám již podařilo vyškrtnout všechna výchozí místa ... někde jsme udělali chybu přes všechny snahy o korekce. Přichází sedmý omikron. Je v něm sv. Longina, dvě mouchy jednou ranou. Měli jsme hypotézu, že když má být omikron jeden kód, stačí nalézt poslední dvojici znaků. Vysíláme Tomáše k Longinovi, že potřebujeme vědět jestli dva znaky které uvidí budou ty co jsme mu nakreslili. Při té příležitosti může zkontrolovat počátek jedné z procházek. Tomáš volá, že vše je v pohodě a procházka tam nezačíná. Je rozhodnut jet na Synkovo náměstí, jedinou nalezenou zastávku s vyhovujícím součtem. Moc se mi to nezdá, nedá se na ni dle popisu dojít. Přichází osmý omikron. Idos hlásí, že máme 20 minut rezervu, i na metro 10. Vyrážím, procházku ani fotbalovou ligu s sebou neberu. Když se úspěšně kolem půl jedné vrátím na základnu, dozvídám se, že mé snažení bylo marné, že Tomáš nepochopil, že nám má oznámit, že ty obrázky co viděl nejsou ty, co jsme očekávali. Mám chuť se na to vykašlat. Ale Ivan hlásí, že zlatíčko odhalilo bibli. Nejprve Ivan vypisuje celé verše, pak se rozhodneme střídat v zapisování a já zapisuji jen první písmena :) konečně další postup. Ivan vzápětí přijde na řazení písmenek v sudoku a tým vyráží pro další šifry horní části kruhu. Já i Šmudla se věnujeme otáčeným písmenkům. Již mají vypsané frekvence písmen, neuvažují ale jejich otáčení a o ničem to nevypovídá. Dělám si svoji frekvenční analýzu podle každého ze 4 natočení a číslice. První pozorování je, že O je v jediném natočení a S pouze ve dvou. U Z to vypadá taky tak, ale nejsem si jist, zda převrácení jsem schopen přesně detekovat. Vše nasvědčuje tomu, jakoby originální písmena byla v malém rozlišení, takže jejich otočení není rozpoznatelné. Další pozorování je, že 0 frekvenčně velice vyčnívá, navíc poslední pozice u každého písmene vyčnívá též. Zlatíčko naznačuje že netuší co ty statistiky znamenají, Šmudla taky nereaguje. Netušíme co znamená ta šipka, zmínku o levém okraji považuji za významnou ale nedokážu interpretovat. Musíme otevřít dolní oblouk. Utlumuji aktivity na oblouku horním. Voláme pro nápovědu a dohadujeme ji na Vinohradskou 99 po konzultaci s IDOSem na 4:00. Pokud bych necestoval tramvají a kus popoběh, asi bych to stihnul o tramvaj rychleji. 51 to neuveřitelně objíždí. Mezitím Tomáš vlaky dolušťuje a Ivan poslední kód horního oblouku vybírá. Nápověda ... písmenka jsou tvořena čtyřmi čtverečky. Volám Šmudlovi nápovědu, nakreslím si jednotlivá písmenka a volám ještě jednou, zda s tím tetrisem už pohnul. Podvědomí to vyluštilo rychleji než vědomí. Až po vyslovení slova tetris mi dochází, jak do sebe vše zapadá. Před vybráním nápovědy jsem instruoval tým ať v 4:30 volají o nápovědu k procházce. Při kontrole v 4:39 ověřuji, že neznají telefonní čísla na nápovědu. Dorážím na základnu v době, kdy Tomáš vyráží na Vinohradskou 99. Rychle dolušťujeme tetris. Nápis mi nedělá problém přečíst ač se Šmudla tváří, že nic nevidí. Tom telefonuje nápovědu o lupě a metru a vyzvedává šifru a kód kam odkazoval tetris. Šmudla naznačuje že si již nějakého menšího písmenka všimnul. Neoznámení takového pozorování považuji za neuvěřitelnou chybu. Ve čtyřech vyhledáváme jedno zmenšené písmenko za druhým. Vidím v tom "park" ale nevím kam dál. Zlatíčko naznačuje, že je to podle abecedy. Nejdříve to zavrhuji, ale brzy jí dávam za pravdu. Sice jsme nenašli "d" ale Emauzy v tom vidíme ještě před pospojováním. Já s Ivanem a zlatíčkem vyrážíme pro desátý kód. Bereme batohy na lineárku s tím, že rovnou jedeme na server. Kamenní kelti mne potěšili, protože nápovědu jsem si moc dobře pamatoval z loňska. Přesto jsme to po cestě k servru nedali. Text o úchylce v nepočítání agentek evokuje loňské luštění. Vytváření morseovky z GGG ... vypadalo nadějně. Už si ale nehrajeme na hrdiny, chceme co nejrychleji do lineárky. Šmudla s Tomem se marně snaží třídit jakési události místo aby za námi vyrazili k serveru. Doufali jsme trošku, že stihnou vyfotit jedenáctý kód. Baterka na mém mobilu už docházela. Proč jen jsem si nevzal záložní.

Server

U serveru byla pěkná fronta, trvalo dobrou půlhodinu než jsme se ke klávesnici dostali. Ivan mi pomáhal hledat, bylo to rychlejší. Zápis do knihy, mapa a další pravidla. Můžeme vyrazit.

Lineárka

K hvězdárně dorážíme jen půl minuty před Šmudlou s Tomem. Ivan se zlatíčkem již ztratili motivaci. Světýlko je pouhým okem vidět dobře, technika ale selhává. Navíc jsem si kameru ani foťák nevzal:( Navrhuji přesun k blikátku, ale nikomu se nechce. To že nejde o normální morseovku je nám jasný. Vzpomínám na americkou námořní a Tomáš si hraje s googlením na PDA. Nejrychlejší cesta je přes Haluz.org. A brzy vidíme, že ani tato morseovka to není. Zkoušíme zaznamenávat co vidíme, ale dívat se zároveň na papír a blikátko nejde. Zkoušíme zápis ve dvou ... jeden akusticky kopíruje obraz, druhý zapisuje. Naprosto to k ničemu nevede. Zvuk odpovídá očekávání diktujícího nikoli skutečnosti. Správné časování nás nenapadá. Udeřil hlad. Mnou předpokládaná základna v KFC, část svačiny zanechaná na MFF, to že jsme si neobjednali na základnu pizzu ... teď už to bylo znát. Ještě jsme zkusili zapsat co vidíme tak, že jeden počítal v době tmy, druhý v době světla a já zapisoval délky. Bohužel každý počítal jinak rychle. Pokud by byl menší hlad a větší motivace dál jít, asi bychom to dali. Takhle jsme se rozhodli přesunout do hospody. Bohužel ta byla až příliš daleko od hvězdárny a vrátit se do hry se nám už nechtělo. bylo čtvrt na dvanáct. V hospodě jsem otevřel notebook, aby se provětral. Vysílačky jsme použili jen když jsme obcházali Emauzy z různých stran. ... není nad techniku.

Závěr

Jaké jsou závěry? Pokud mi nějaký člen týmu příště oznámí, že nebude na hře po celou dobu nekompromisně jej nahradím beztýmníkem, nebo v nejhorším případě zůstane místo prázdné. Sám si uvědomuju, že můj pozdní příchod na OSUD3 znamenal hodinové zpoždění než „jsem se dostal do nálady“. Druhou chybou bylo podcenění zásobování potravinami (zvláště na šifrovačce, kterou jsme luštili v kanceláři je to tristní). Smekám před mimopržskými (tmou.org), kteří to oběhali bez základny, s jediným přítelem na internetu, navíc dost dlouhou dobu jen ve třech. Na druhou stranu bibli jsme luštili skutečně s biblí ... Co se týče mého vystoupení, jsem ze sebe zklamán. Na mnoha šifrách jsem nedokázal udělat první krok, na těch zbylých mi chyběl krůček k vyluštění. Tetris hodnotím jako nejhezčí šifru, zpětně mám pocit, že jsem o existenci šifry spojené s tertrisem něco zaslechl, každopádně jsem to nezneužil :). Na CD hodnotím kvalitu provedení. A mrzí mne, že jsme nedošli k hodinám. Matrix je o logistice a to není to, co bych si nejvíc užil. Určitě by bylo lepší nechat týmový mobil Šmudlovi, když on byl tím, kdo střeží základnu. Navíc mám pocit, že by v logistice mohl být lepší.