Po škole je šifrovačka, která nám sedí. Líbí se nám dobře odladěné šifry s přiměřenou náročností, systém nápověd, nápaditá trasa i občasné prvky náhody. Ne náhodou jsme již jednou dosáhli cíle (ale jen těsně před koncem, takže jsme nedali závěrečné heslo), ale to s námi nebyl Hroch.
Letos bylo mistrovství republiky v gymnastice dříve než obvykle a tak Hroch nemusel řešit logistiku svojí nadějné dcerky a nic mu nebránilo tomu zúčastnit se letošní Po Škole. Přihlásili jsme se v tradičních třech s tím, že zbytek týmu jako obvykle budeme shánět či draftovat na poslední chvíli.
V době kdy Tomáš již sháněl jak doplnit tým a čtvrtého člena již málem doplnil, Hroch dostal e-mail od Jany Tylové-Vodičkové, že Tykadla letos nejdou a zda nechceme doplnit dva členy týmu. Tom ihned souhlasil a o složení týmu tak bylo rozhodnuto.
Šmudla se před tím intenzivně věnoval předstartovní šifře.
Panoramatická koláž předstartovního videa nic zvláštního neodhalila. Zato 13 věšteb ve 26 řádcích, které tvořily 13 pseudorýmů vypadalo nadějněji.
To kolikáté slovo dvojverší je věštba dávalo při vhodném seřazení zajímavá písmenka, a při jejich vhodném seřazení i zajímavý kousek tajenky. Nicméně to Hroch zavrhl s tím, že takovýto kousek tajenky by získal i z náhodných 13 dvojic veršů.
Janka, jakmile si získala místo v týmu se rozhodla přispět svým dílem a téměř okamžitě interpretovala protějšek slova věštba v každém rýmu jako zajímavý příspěvek do tajenky a při čtení podle pořadí veršů se slovem věštba přečetla tajenku. Vyráželi jsme tak na šifrovačku s malým bonusem.
Po registraci naleznete šifru na žluté značce pod vysokým napětím severně od startu.
Janka kromě toho objevila portugalské titulky, Tom se šťoural v tibetské modlitbě, ale nikde jsme už žádnou další tajenku nevykoukali.
Také jsme chvilku váhali, jestli má být start ve vinořském lese, Šmudla ale někde splašil fotku čtyřstromu a byly z toho Satalice.
On byl Šmudla dokonce na obhlídce místa startu.
Šmudla měl nemocnou rodinu a tak nebylo jasné, jak stihne start, Janka navrhovala předstartovní obědovečeři nedaleko startu, kam neohlášeně dorazil i Hroch. Tomáš
šel nevídaně jako první z týmu rovnou k registraci. Hroch posílal z hospody SMS a několikrát jsme si zavolali. Bohužel, nikdo nikoho neslyšel. Kontrolní volání Jance odhalilo, že problém je v Hrochově oficiálním týmovém mobilu. Voda zkušeně navrhl restart a skutečně po restartu telefon při telefonování začal předávat zvuky oběma směry, což člověk u telefonu ocení.
Obsluha nás trošku napínala, nakonec ale jídlo přinesla tak, že jsme stihli dorazit chvíli po začátku registrace.
Start
Tomáš se Šmudlou nás již registrovat stihli, založili základnu a Tomáš odešel po žluté značce pod vysoké napětí. Hroch se pozdravil s MJ, udělil dva zápočty a mohlo se začít.
Tomáš volal, že šifry nikde a že je tam úplně sám, takže to vypadá na slepou cestu. Naštěstí asi po čtvrt hodince dorazila spása ve žlutém trikotu. To už na místě byly asi čtyři týmy a nějaké další se trousily kolem. Někteří se divili, že tady očekávali větší kumulaci úspěšných luštitelů VĚŠTBY. Asi čtvrt hodiny před startem dorazil Tom se zadáním.
1234
Tom přinesl zadání s tím, že jde o miny, ale Voda jej opravil, že o ploty, ale že nemáme Janku zbytečně zdržovat, že to bude mít raz dva. Trošku jí do toho Hroch kibicoval, ale Tykadlí zručnost byla vidět. Zbalili jsme se těsně před sedmou a šli se zeptat Aničky, kdy si budeme moci rozbalit startovní obálku, že chceme jít na trojku a neuslyšíme startovní povel. Řekla něco v tom smyslu, že v takovém případě na povel čekat nemusíme, ale ať jdeme nejdřív nenápadně pryč. A tak jsme vyrazili.Trochu v nás hlodaly pochybnosti, jestli naše dvojka není nějakou zapeklitou slepou větví a jestli přece jen o něco nepřijdeme při startovní aktivitě, ale zvědavost z nepoznaného zvítězila.
Seznam
Tom běží napřed k jeskyni a vyzvedává zadání. Vydáváme se dál po žluté, protože tušíme, že nám další týmy dýchají na záda. Vhodnou kládu nalézáme nedaleko zábradlí, o které se opírá org.
Zdržuje nás dotazy, zda jsme B tým. Ale proč zrovna my bychom měli být béčka? Když orgovi odpovídáme „Opravte to“, přestává zdržovat. Než jsme si sedli, Janka konstatovala všech 26 písmenek v počátcích slov, tak Hroch začal překládat EVIDUJ JURTY OTCE! a Tomáš mapoval a než jsme skončili překlad, zjistili jsme, že jsme na kládě jen 3, že Šmudla i s Tomášem již obešli skálu, za kterou se nacházela 4. šifra. Než se u skály sejdeme, dorazí B-týmáci.
Odrazky
U skály B-týmáci kontrolují princip předchozí šifry. Tom dostal za úkol to vyfotit, Hroch to začal kreslit do čtverečkovaného bloku, Janka poodstoupila a když Hroch dokončoval obkreslování, šeptala (byl s námi na šifře již další tým), první písmena tajenky a princip.
Popošli jsme tedy o kousek od šifry a z poznámek jsme to řešili, Tom z mezitajenky mapoval, poslední 2 písmenka Hroch doplnil až za přesunu.
Začínáme se smiřovat s myšlenkou, že na zandávání luštitelských desek do batohu nebude na téhle šifrovačce čas.
Pohádky
S vyzvednutou šifrou se uhnízďujeme téměř nad stanovištěm, kde na nás vidět nebude.
Pohádkové slečny v tom tušíme téměř okamžite, Hroch s Jankou zapisují pohádky shora, Šmudla s Tomem zespoda a Voda doplňuje ty, co nikdo nezná. Týmové složení skupin mezitím rotuje, jak členové týmu vykonávají malou potřebu. (Vodu pobavil vtip, že záchod je u něj, když Šmudla nepochopil a protestoval, že tak daleko nepůjde).
Než stihneme doplnit pohádkové slečny, Janka suše konstatuje princip čtení tajenky, takže si ušetříme tradiční zásek po splnění prvního kroku šifry.
Jména některých slečen jsme konzultovali s googlem, ale moc nás to nezdželo.
U rybníka luštil kromě nás jeden další tým.
Číslice
Číslice v asociacích odhaluje Voda téměř okamžitě, takže opět dělíme práci na postup odpředu a odzadu a vypisujeme číslice. Princip čtení tajenky opět v poklidu sděluje Janka. Dostáváme se do euforie. Stihneme udělat korálek, nad týmy co přeskočily jedničku dříve, než nás doženou nadupané týmy, co jedničku luští?
Spěcháme s přesunem, ale na přechodu pro chodce nás málem srazí nějaký šílenec. Ze šílence se vyklubal org, který dělá vše pro to, aby stihl umístit šifru dříve, než na stanoviště dojdeme my. Předhánění se s orgy si užíváme poprvé.
Vyšívání
Vyšívání detekujeme ihned, přeci jen jsme jej v jiné podobě chystali pro letošní Osud. Chvíli nám trvá odhalení principu mikáda. Alespoň si stihnou odskočit na malou ti, co to nestihli u Vody.
Nekřížící se cesty
Děláme drobnou chybu, že se přemisťujeme, abychom našli místo k luštění, místo abychom se podívali na zadání. Když to uděláme, je nám jasné, že už jsme mohli mít šifru dvakrát vyluštěnou.
Přece jen, kdo si hrál na mobilu hru Flow, určitě si všiml možnosti vykreslit spojnice do písmenek.
Navíc jsme skončili v slepé cestě za zámkem. No nic vezmeme to po okraji pole, autobus nám jede za 16 minut (8 minut čekání si krátíme luštěním pomocných šifer). Aha, na šifře je to napsáno, že cesta podél jižní strany zámku není průchodná. :)
A4
Konečně si jsme jisti náskokem, v autobuse jsme sami, další jede za půl hodiny.
Po vyzvednutí lodní šifry přikládáme logo šifry na logo mapy a Šmudla konstatuje, že levý dolní roh ukazuje někam mimo oblast očekávaného postupu. Sundáváme si batohy, usazujeme se u stolu, orgové pro nás skutečně nic jiného nemají, namáčení nepomáhá, ohřívání jakbysmet, doporučení na chemikálii jsme nedostali. Padá rozhodnutí vyslat Toma pro nápovědu. Věnujem se tak alespoň šifřičkám, na které byl dosud čas jen při čekání na autobus a v něm.
(Šmudla dal při přesunu 13 z vyšívání, já ty dvě ze seznamu ... tedy to, že klávesnici budeme číst pod poradila Janka a odpověď na otázku co mají společného ABDHP jsem taky od někoho dostal. Teď zbyl konečně čas i na pyramidu. Pouze pohádkový had odolává.)
Dalším autobusem nikdo nepřijel, měli jsme tedy náskok celou hodinu.
Z webu víme, že za námi již je nejvýše nasazený tým Slepenec. Tom zatím čeká u vinořského hřbitova na nápovědu. Na zastávce před vchodem na hřbitov ve stanoveném čase nikdo není. Po pár minutách tady bloumá Síba ze Slepence a naznačuje, že zastávek s označením hřbitova je více a byť neleží
tak hezky před vchodem do místa posledního odpočinku, sedí tam nějací týpci ve žlutých dresech. Tom tedy opožděně vyzvedává nápovědu a dokonce dostává od Síby panáka z pralinkové tekutiny. Po prozrazení šipečky Šmudla opravuje svůj názor o předpokládaném postupu a na vyhlídku vyrážíme.
Proč jsme se k prvotnímu nápadu nevrátili dřív nechápu.
Škoda ztráty skoro hodiny, ale na dokončení šifrovačky máme dobře našlápnuto a vítězství zatím není naší prioritou.
Horoskop
Zběžně čteme horoskop, Voda konstatuje, že vlastnosti jako pasáček budou důležité,
vytahujeme mapku za startovní obálky (jojo, už jsme ji rozbalili). Šmudla s Jankou zaznamenávají 2D kdo je komu jakou vlastností, Hroch mezitím vlastnosti topologicky uspořádává. Dokončujeme své úkoly téměř současně s příchodem Toma od nápovědy.
První písmenko nakreslí Šmudla bez ohledu na uspořádání vlastností, pak již kreslení organizujeme tak abychom dostali tajenku postupně. Mezitím druhou lavičku vyhlídky obsadil Slepenec a po cestě na západ pod rozhlednou již bivakují Tučňáci.
Obrázky
Žádnou Starou náves v orgovské mapě nemáme, tak hledáme v městských mapách. A ejhle – v nedalekých Čakovicích je zapadlá ulička jménem NA STARÉ NÁVSI. Vyrážíme tam - nějaká kaplička tam asi bude, když to vyšlo v tajence. Na okraji Čakovic ještě pro jistotu ověřujeme přesné znění řešení. Správně však je STARÁ NÁVES a stejnojmenné náměstí kupodivu nalézáme v blízkých Letňanech. Měníme směr a míříme do Letňan.
Během přesunu diskutuje Hroch s Vodou sudé mocniny dvojek, jejich počty a jejich trojbarevnost. Voda upozorňuje na dvojbarevnost jedniček, Hroch na to, že sudost mocnin evokuje čtverec a když mapaři Tom se Šmudlou přeplánovávají trasu Hroch již začíná kreslit. Když docházíme ke kontrole Hroch obsazuje nedalekou lavičku a pokračuje v kreslení, než to dokončí, je odvolán na lépe osvětlenou lavičku na dětském hřišti. Jedničky tak musí ještě počkat. Obrázky pojmenováváme hbitě, ulice nacházíme v navigaci i na mapě snadno. Jen váháme v tom, na který nejjižnější konec vyrazit.
Na Pražský nejjižnější posíláme Toma (odběhal toho tentokrát hodně). Mezitím Hroch dokreslí jedničky a Voda pozná křižáka. Šmudla mezitím poznal trie navigaci v lomené čáře a máme tak všech 6 šifřiček vyluštěných. Skákat se nám nechce, co kdybychom to potřebovali na dvanáctce. Než nám Tom zavolá vyrazíme všichni čtyři na Český nejižnější konec, tedy na Bechyň(skou). Než tam dorazíme, zavolá Tom s vysvětlením šifry a, že se máme rozdělit a vzít kromě Bechyňské i Hronov, že on vyzvedne tu Jablunkovskou. Sejít se máme zpět na hřišti. Po zmatcích s mapou se rozdělujeme, a Hroch pokračuje se Šmudlu na Bechyňskou a Tykadla nechají jít na Hronov. Spíš měl na Hronov běžet Hroch s navigací a nechat Tykadla s batohy na hřišti. Když se nakonec na hřišti sejdeme, je tajenka jasná a můžeme vyrazit. Hronovský kousek se ukázal jako nejdůležitější.
Mezitím se nám přehoupla půlnoc a tím končí pátek třináctého. Jak se ukazuje – pro nás šťastný den. Následuje běžná sobota čtrnáctého a to už při našem poklidném způsobu práce vedení neudržíme.
Braile
Jak Slepenec tak Tučňáci obíhali rychleji a vyzvedáváme zadání jako třetí.
Braila poznáváme ihned :), a to toho správného. Taktické přeskočení nemá smysl, věštby by se mohly hodit víc. Mřížka z toho leze brzy, jen Hroch na průsvitných deskách mezery vybarví, takže pak musíme gumovat, pokud chceme mřížku rozumně číst.
Uděláme navíc chybu a místo OSM nám vyjde OMV. Naštěstí přemapujeme rychle, horší je to s dohledávkou, nejprve najdeme dva vchody s šestkou než onu osmičku. Navigace přitom ukazuje správně, jen nedáváme pozor.
Věštkyně
Střídáme se s Tučňáky, Slepencem a později i s SG-1 v kladení nesmyslných otázek a nejsme schopni rozumně uvažovat. Otázku „Kolik je 7 plus 3“ Hroch opakuje asi 7 krát, ale věštkyně pořád dává jiné a jiné úvody k otázce, Janka si všímá, že odpovědi začínají na stejné písmenko. Odesíláme žádosti o elektronické věštby a evidentně se jich většina k této třináctce nehodí. Prohlížíme si interiér místnosti a nacházíme karty s obrázky promítanými v kouli. Opisujeme si je. Po čase nacházíme nápovědu potvrzující domněnku významnosti počátečních písmen odpovědi. Tučňáci mezitím odešli. Klademe dál otázky a máme čím dál víc pocit, že na tom, co říká věštkyně, nezáleží.
Máme pocit, že důležité je pouze první písmeno otázky. Nicméně Janka nás vyvede z omylu. Zdvihá se i Síba, poté co položil nesmyslně dlouhou otázku. Brzy na to Janka na počet slov otázky upozorní a chvíli poté odcházíme také. Co že byl ten „vlastní jazyk koule“? To bylo, asi když nezvládli spočítat slova.
Z karet jsme věděli, že hadi se lišili. Jaké pro to ale bylo vysvětlení? Proč jsme si neudělali tabulku hadích odpovědí?
To jsou otázky, které nás ještě potrápí ... ale nepředbíhejme. Janka chtěla odejít, když znala 5 písmenek tajenky, ale Hroch ji ukecal, že si potvrdíme dalších 5.
Křižovatka
Znění šifry je divné, ale proč jej nezadat do navigace. Navigace křižovatku ukazuje, a tak vyrážíme.
Oktilky
Tři zadání, takže jedno ihned rozstříháme
(typická šifra, kterou svěřujeme Šmudlovi).
To že staticky cesty nenavážou je jasné ještě před rozstříháním. Těší nás, že nacházíme dynamickou cestu. Děláme zápis, po kterých oktilkách v jakém natočení cesta vede, navíc číslujeme a orientujeme projité úseky čar. Tykadla zde trochu zaváhala, protože Janka (distancuje se od geometrických šifer) nám neprozradila způsob čtení tajenky dříve, než jsme provedli tento zápis. Zkoušíme počítat tečky obkroužené křivkou ale nenapadá nás rozumná interpretace. Šmudlu zdeformovaný Braile naštěstí napadne. Kdybychom našli interpretaci dříve, nedělali bychom tak důsledný zápis. Takhle se alespoň hodilo, že jsme mohli stejná natočení stejné kostičky "číst" současně.
Na kyborgy jsme ztratili, SG-1 nás zde přeskočili.
Šipečky
Až z vysvětlování šifer Hroch pochopil, jak mohly šifru některé týmy dát bez nápovědy. Problém byl totiž v tom, že my jsme ji luštili od začátku s nápovědou.
Již jsme věděli, že elektronické věštby dávají dobrý smysl, jen je potřeba vybrat si tu správnou. A sem se samozřejmě hodilo dívat se skrz papír.
Pokud bychom obě strany papíru brali za součást zadání, skrz které se nedíváme, možná bychom se správným slícováním zabývali dříve. No nic, nejsme schopni poznat ani zda písmenka se týkají poloh či šipek. Uvědomujeme si, že rubová písmenka jsou symetrická vůči vertikální ose, ale věříme tomu, že V má stínovanou správnou nožičku. Bohužel nemáme ani rozumné pořadí v jakém číst, ani rozumný nápad co číst.
Až zpětně si uvědomujeme, že čtení vektorů dává mnohem lepší význam než čtení absolutních poloh, protože sestavit tajenku z absolutních poloh s tak malými šipkami je neřešitelné, ale jsme v noční krizi. Posíláme Toma pro nápovědu a Hroch se omlouvá týmu a pokouší se spát. Přichází občas s nápady, ale ty k ničemu nevedou.
Přitom stačilo začít mluvit nahlas a vzájemně si oponovat. Proč to, že zkoušíme vymyslet, jak jednotlivé mřížové body pojmenovat, nezaznělo? Padl by protiargument
s nemožností sestavit takovou tajenku? Pokud ano, bylo by pojmenovávání šipek nutností.
Nakonec nás Tom probudil, a když se mu podařilo poslat MMS s šipkovým zápisem POSKOLE, začalo se nám rozsvěcet. To že začátek abecedy je zpředu a konec zezadu bylo jasné. To že rubová písmenka jsou orientována průhledově taktéž.
Pořadí čtení jasné, po chvíli i interpretace šipek.
Jen při pohledu na šifru samotnou to pořadí čtení nějak nesedělo. Pak jsme si nějak všimli, že při vhodném prokládání úskoky o 2 doprava či doleva je možno tajenku vyhaluzit. To že skoky jednoznačně souvisejí s přeskokem z rubu na líc jsme si neuvědomili. Uff, noční krizi snad máme za sebou. Ještěže máme tak velkou rezervu a jsou k dispozici nápovědy.
Slova
Kolektivně docházíme k tomu, že je potřeba doplnit předpony, později doplňujeme libovolné prefixy. To, že jsou slova na kružnicích vidíme, ale při doplňování prefixů to používáme až v poslední fázi. Tom k nám dorazí téměř na začátku doplňování prefixů, tak dlouho nám interpretace nápovědy na předchozí šifře trvala.
Kružnice pak rýsuje právě on. Interpretace prefixů pro tajenku je samozřejmostí (a upozorní na ni Janka).
Čtverec
Na šifře vidíme Slepnec. Víme o tom že Tučňáci i SG-1 jsou v cíli.
Při přesunu z webu tušíme, že toto je poslední oříšek, že dojít od 14 k cíli bude rychlé a z elektronických věšteb očekáváme, že přijde již jen počítání teček a čárek. To že teček je vždy P vidíme, obloučků je vždy 9, což dohromady dává počet hran ve čtvercové mřížce o straně 4. Začneme překreslovat grafy do čtverce 4x4.
Hrochovi asistuje Tomáš číslováním vrcholů (A...P) a kroužkováním vrcholů stupně 4, Berou to od začátku, Šmudla spodní řádek a Tykadla co mezitím stihnou.
Tajenku z tučných čar OASI TJ ... se nám daří interpretovat až poté, co si uvědomíme, že zadání je na rubu a má jinou orientaci. Předtím Šmudlu napadá zjednoznačnění orientace výsledných čtverců na základě toho, že AB vychází dolů z levého horního rohu. Tajenka PRIORITA = SJZV je sice lepší, ale k cíli nás neposouvá. Máme dost času dojít pro nápovědu a teď je dotřetice vhodná doba. Vysíláme opět Toma a Hroch se dává dohromady (musel navštívit 600m vzdálenou benzinku).
Tým se mezitím s řešením šifry nijak neposunul (tedy až na tajenku Při oři ta rovná se s(ochou) J(ana) Ž(ižky) V(ýchod) a prozkoumání jazykových škol v okolí kvůli závěrečné zkoušce), jen to sluníčko už praží velmi intenzivně. Hroch kreslí hada který se řídí tím PRIORITA = SJZV (rozuměj rozbaleného do obloučkového zápisu) a překresluje do něj tučně písmeno P(dle čtvercového zápisu). samozřejmě to nikam nevede.
Nejsme si jisti zda před nápovědou nebo až po ní jde Hroch s Jankou obhlédnout památník, zda nám něco neuniklo. Mezitím se jeden z po nás dorazivších týmů balí (Carpe Testudo).
Opodál luští Vlhká Jáma.
Pak Tom posílá MMS s 26 hady seřazenými dle lpění na prioritách. Aha abeceda. Ještě dost dlouho trvá, než vymyslíme co s abecedou.
Řešení této třináctky nám konečně prozradilo, jakou abecedou nám sféry prozrazovaly polohu dalšího stanoviště. Honem k věštkyni, ať už jsme na čtrnáctce.
(Tým kyborgů by celé kolečko šifer číslo 13 mohl skočit, pokud by mu došlo, že možných hadů je 26 ..., druhou návštěvu věštkyně bychom si mohli odpustit, pokud bychom si udělali správný zápis). Prozrazujeme to Tomovi do telefonu a směřujeme ho k věštkyni. My se balíme a vydáváme na autobus.
Autobus nám ale o 2 minuty ujíždí a v něm i Tom. No nic počkáme na další. Při čekání už nemusíme přemýšlet o tom, jak šifru řešit, když už to víme, a tak Hrocha napadne,
jaké stupně volnosti orgové měli a s tím i správné řešení.
Ze zápisů čtverců očíslovaných ABC...P není problém vysledovat hada a při znalosti abecedy není problém přečíst tajenku. Tajenku nestihneme dočíst než přijíždí další autobus, přesto ale nenasedáme a děláme dobře. Odvoláváme Toma z věštírny a míříme do kostela.
Tom ale zatím vyvolal ve věštírně menší rozruch. Na jedné straně se k věštkyni dobýval bez odeslání kódu, takže mu zprvu nechtěli otevřít. Vevnitř luští několik týmů a věštkyně podává svůj obdivuhodný výkon. Bohužel se daří odchytit jen jednoho hada a Tom už se zvedá k cíli.
Cíl
Posíláme SMS Tomovi, aby ji on poslal do BINFA (nebyl čas učit se s BINFEM pracovat :)). A orgové nám říkají, že na Toma nemusíme čekat, že se může přidat později.
Orgové po nás chtějí zkompletovat věštby pro všechna znamení, my jich máme ale jen 11. Neuvědomujeme si, že jsme jich mohli získat víc. Ptáme se, zda nám něco neuniklo na startu a orgové lžou, že ne ... (a přitom u kočky věštby dávali).
Nezbývá nám než porozhlédnout se po místnosti. Chybí nám jen ryby a střelec.
Voda začne lovit v rybníčku a Šmudla se k němu přidá ... ostatně jeho děti jsou nyní v rybářském věku. Hroch míří k šachovnici a chce vhodně umístit střelce. Vhodné umístění jednoho střelce mat nedává, vždy je potřeba umístit střelce 2. Bílý má 2 krát 2 možnosti, černý 1 krát 3. Použitá políčka nic nekódují ani v semaforové abecedě. Evidentně nejde o retrográdní úlohu, pozici je možno získat mnoha způsoby, i když je podezřelé, jak pokročilé mají hráči pěšce. Aha, ona by to mohla být i úloha, jak dát mat jedním tahem. No jo, tím bychom se zbavili těchto překážejících pěšců a šachující věž chrání i dříve nechráněné pole resp. jezdce. Toto řešení nám orgové uznávají. Strávili jsme na tom ale neuvěřitelně dlouhý čas.
Posílám Tomovi SMS, jakou SMS má poslat a asi tak o minutu později Tom doráží. Chudák si cíle neužil.
Hurá, dokončili jsme naši první šifrovačku. Díky Tykadlům za spolupráci. V týmu nám to krásně klapalo. Chvílemi měl Hroch pocit, že nás Tykadla pouze pozorují, ale zpětně si uvědomil, kolik odvedli práce. Vpodstatě jsme se zasekli jen na geometrických úlohách, při kterých Janka neřekla, jak číst tajenku.
To že nás dle nasazení 3 nejlepší týmy předběhly nás vůbec netrápí. Tedy možná nás trápí jak velký na nás získali náskok. Spíš nás ale překvapilo, že do cíle jsme došli jako čtvrtí. Byli jsme přesvědčeni, že nás přinejmenším 2 týmy musely předběhnout na čtverci. Naštěstí nás ranní krize dostihla až v závěru šifrovačky, a šifrovačka měla nápovědy.
Šmudla vyráží za rodinou, Hroch s Tomem a Tykadly si dají cílový oběd. Na vyhlášení pak z týmu zůstane jen Hroch, a orgům pořád skáče do řeči. Omlouvá se, to ta euforie z toho, že jsme poprvé dokončili.
Znamená to, že příště již naším cílem nebude jen dokončit, ale dokončit co nejdřív.
Jaké bychom si měli odnést poučení? Potřebujeme v týmu někoho, kdo bude přemýšlet o interpretaci mezivýsledků v době, kdy tyto mezivýsledky vytváříme. Řešit dvoustupňové šifry jednokrokově vychází mnohem efektivněji.
Sepsal a ač tím běžně netrpí, tak na výzvu Toma psát o sobě ve třetí osobě vyeditoval Vladan(Hroch), doplnil a fotky dodal Tom, dookomentoval Hroch.