Seminář zvaných přednášek na téma související s matematikou, filosofií a informatikou. Snahou je podat pohledy z jiných břehů, položit si zajímavé otázky, získat nadhled či se jen dozvědět něco přínosného.

NÁSLEDUJÍCÍ PŘEDNÁŠKA
Deset důvodů proč P=NP
Doc. Mgr. Michal Koucký, Ph.D.
Informatický ústav Univerzity Karlovy

21. 4. 2015, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

V této přednášce provedeme krátkou exkurzi do výpočetní složitosti. Ukážeme, že výpočetní složitost má důsledky pro náš všední život a fyzikální realitu, ve které žijeme. Zmíníme se též o tzv. otázce P vs. NP a jejích souvislostech.

Doc. Mgr. Michal Koucký, Ph.D.

Michal Koucký se zabývá teoretickou informatikou, zejména výpočetní složitosti, datovými strukturami a kombinatorikou. Je řešitelem ERC Consolidator grantu na téma „Lower bounds for combinatorial algorithms and dynamic problems.“ Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, Ph.D. získal na Rutgers University ve Spojených státech. Poté pracoval v Matematickém ústavu AV ČR a na univerzitách v Austinu, Montrealu, Amsterdamu, Torontu a v dánském Aarhusu. Od roku 2013 pracuje v Informatickém ústavu University Karlovy.

V letním semestru přednášky přednesou:

  • Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc.

    Je český teoretický biolog. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Působil na katedře živočišné fyziologie a vývojové biologie téže fakulty, v Centru pro teoretická studia (společném pracovišti UK a AVČR), na 3. lékařské fakultě UK. V současnosti je vedoucím Katedry filozofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě.

    Kromě řady odborných statí a překladů napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny - hermeneutika živého (2000, 2. vyd. 2004, anglicky 2002 jako Readers of the Book of Life). Je také autorem odborných i popularizačních článků, dlouholetým spolupracovníkem časopisu Vesmír.

    Datum přednášky: 24. 2. 2015

    Koevoluce planety a života

    Abstrakt

    Vylíčení scénáře, podle kterého život vznikl „tam dole“.
    Průprava: vylíčení dynamiky zemského tělesa, pak „zoom-in“ na mikroskopické pochody v plášti a kůře inspirované na jedné straně současnými životními pochody, na straně druhé současnými nanotechnologiemi.
    Srovnání dvou teorií vzniku života: „Code first“ versus „Metabolism first“, polemika s názory typu „nic než…“. Palimpsesty dávných dob, které si nese současný život.
    (Volně inspirativní průprava [odkaz].)

     

  • Doc. Zdeněk Kratochvíl, Dr.

    Zděněk Kratochvíl je český filozof, vedoucí katedry filozofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK. Je znalcem předešvím rané řecké filozofie a filozofem živé přírody. Vystudoval teologii a po roce 1989 filozofii. Je autorem několika monografií, mj. Mýtus, filosofie a věda I–II, Praha 1993.

    Datum přednášky: 10. 3. 2015

    Co všechno je informace?

    Abstrakt

    V aristotelském pojetí je informatio také formování celkového tvaru, v případě lidí třeba způsobu života. Někdy nám profesní formace chybí, jindy jsme rádi za svobodu od řady forem. (Nejsem aristotelik, cosi na tom však je, ale taky s tím mohou být problémy.)

    Jednoduchá fenomenologie toho, čemu všemu říkáme informace: ne zcela očekávaná zpráva, přesný údaj; vzácná zpráva, ne vždy a každému dostupná (a to patřím k příznivcům Open access). Virtuální povaha informace: působí účinek i v jiných rovinách, než sama pobývá. Nápodoby informace: plytká zpráva, klam, reklama...

    Technické a formální pojetí informace, jejich předpoklady a kontexty. Jaké informace vyhledáváme a jaké informace nás formují?

     

  • Doc. RNDr. Jiří Langer, CSc.
    (Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK)

    Jiří Langer se zabývá teorií relativity, matematickou fyzikou, historií fyziky a filozofií přírodních věd. Vyučuje na Ústavu teoretické fyziky a dlouhodobě organizuje seminář Filosofických problémů fyziky.

    Přeložil řadu knih o fyzice a kosmologii, kromě jiných John Barrow: Konstanty přírody, Lee Smolin: Fyzika v potížích (spolu
    s J. Podolským), Lawrence M. Krauss: Skryté za zrcadlem. Je členem redakční rady časopisu Vesmír.

    Datum přednášky: 27. 3. 2015

    Obtížný let Baconovy včely od Humea k Popperovi: Princip indukce ve fyzice i jinde

     

  • PhDr. Marta Bílková, Ph.D.
    (Katedra logiky Filozofické fakulty UK a Ústav informatiky Akademie věd ČR)

    Marta Bílková se ve své vědecké práci zabývá matematickým modelováním logických struktur.
    Je autorkou řady odborných vědeckých prací, které publikovala v mezinárodních periodikách. Na Filozofické fakultě vyučuje klasickou logiku, modální logiku a teorii důkazů.

    Datum přednášky: 7. 4. 2015

    Modální logika(y)

    Abstrakt

    Modální logika je logikou úsudků, v nichž se uplatňují modální výrazy jako je "nutně" nebo "možná". Jakkoli prototypické, nutnost a možnost nejsou jediné modality, kterými se logika zabývá - už ve 30tých letech například Kurt Gödel uvažoval modální logiku s modalitou "je dokazatelné v Peanově aritmetice", a přesuneme-li pozornost k reálnému usuzování v přirozeném (či v ne zcela formálním) jazyce, objeví se nepřeberné množství dalších modálních aspektů (jako například "vím", "domnívám se", "je povoleno", "povinně", "včera", "někdy příště", "od té doby, co ..." ), které lze zachytit prostřednictvím modálních logik epistemických, deontických nebo temporálních.

    V širším pohledu na logické jazyky jako na nástroje popisu svých sémantických modelů jsou modální jazyky silným nástrojem popisu různých typů relačních struktur v matematice a informatice (například automatů).

    V přednášce stručně představíme syntax a sémantiku modálních jazyků a uvedeme jejich prominentní příklady z různých oblastí jejich využití. Dotkneme se tématu rovnováhy mezi expresivitou modálních jazyků a algoritmickou složitostí odpovídajících modálních logik.

     

  • Doc. Mgr. Michal Koucký, Ph.D.
    (Informatický ústav Univerzity Karlovy)

    Zabývá se teoretickou informatikou, zejména výpočetní složitosti, datovými strukturami a kombinatorikou. Je řešitelem ERC Consolidator grantu na téma „Lower bounds for combinatorial algorithms and dynamic problems.“ Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, Ph.D. získal na Rutgers University ve Spojených státech. Poté pracoval v Matematickém ústavu AV ČR a na univerzitách v Austinu, Montrealu, Amsterdamu, Torontu a v dánském Aarhusu. Od roku 2013 pracuje v Informatickém ústavu University Karlovy.

    Datum přednášky: 21. 4. 2015

    Deset důvodů proč P=NP

    Abstrakt

    V této přednášce provedeme krátkou exkurzi do výpočetní složitosti. Ukážeme, že výpočetní složitost má důsledky pro náš všední život a fyzikální realitu, ve které žijeme. Zmíníme se též o tzv. otázce P vs. NP a jejích souvislostech.

     

Informace

Seminář se zpravidla koná v úterní podvečer od 17:20 jednou za čtrnáct dní

Učebna S8, Malostranské náměstí 25, Malá Strana, Praha 1 Mapa

Pro zájemce o pravidelné pozvánky je zřízena konference. Pozvánky jsou zasílány před jednotlivými semináři.

Přednášky mohou být dvouhodinové tj. dva termíny semináře na stejné/podobné téma. Cílem je umožnit probrat dané téma více do hloubky.

Seminář organizují:

Na semináři se podíleli a seminář garantovali prof. RNDr. Petr Štěpánek, DrSc. (KTIML, MFF UK) a doc. RNDr. Josef Mlček, CSc. (KTIML, MFF UK)

Podmínky udělení zápočtu

NAIL102 Filosofické problémy informatiky, examinace 0/1 Z Studijní informační systém
  1. Účast na semináři min. 4 krát.
  2. Sepsání
    • záznamu/zápisu hodiny semináře aktuálního semestru
    • nebo úvahy na téma na semináři probírané

Splněny musí být obě podmínky tj. účast i sepsání záznamu/úvahy. Termín odevzdání práce do konce letního zkouškového období formou emailu na email Svatopluka Krýsla ve formátu pdf, odt nebo docx.

MINULÉ SEMINÁŘE

Aktualizováno 12. 4. 2014.