Seminář zvaných přednášek na téma související s matematikou, filosofií a informatikou. Snahou je, podat pohledy z jiných břehů, položit si zajímavé otázky, získat nadhled či se jen dozvědět něco přínosného.

NÁSLEDUJÍCÍ PŘEDNÁŠKA
Interpretace ve vědě
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.
Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT

2. 12. 2014, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Je interpretace vědy vědecká? Jaká je role subjektu? Interpretace vědeckých výsledků v závislosti na době a sociálním prostředí. Aristotelismus, platonismus. Scholastika a renesance, humanismus. Interpretace vědy latinsky, anglicky nebo v národních jazycích? Konvencionalismus, novopozitivismus a další směry v interpretaci vědy ve 20. stol. Dějiny vědy jako teleologický příběh, jako vyprávění posedlé svým cílem, s velkými kroky kupředu a plné hrdinských bitev matematiků, vědců s neporozuměním odborného či laického okolí.

Interpretace vědeckých omylů. Role recenzí odborných prací. Význam interpretace pro aplikace vědeckých výsledků. Formalismus a symboly. Vztah interpretace a popularizace vědy. Výklad bude doplněn příklady.

Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.

Vystudovala matematiku a logiku na MFF UK a filosofii na FF UK. Přednáší matematickou logiku a historii exaktních věd na FIT ČVUT v Praze. Zabývá se rovněž teorií čísel a některými numerickými metodami. Vede seminář SEDMA pro dějiny matematiky, informatiky a astronomie.

V současnosti je předsedkyní Pražské pobočky JČMF a Společnosti HEXA. Mezinárodní astronomická unie pojmenovala na její počest planetku č. 58 682 Alenašolcová.

Je spoluautorkou monografií, např. Kouzlo čísel – Od velkých objevů k aplikacím, Academia, Praha 2009, 2011 (uprav. vydání).

Interpretace, realizace a exegeze kódu, práva a Textů

Zimní semestr je koncipován tématicky s nosným tématem: Interpretace, realizace a exegeze kódu, práva a textů.

Téma

V informatických oborech se mimo jiné analyzuje kód programu. Ptáme se na vyjadřovací sílu interpretru, složitost výpočtu v čase i prostoru, chceme jeho jednoznačnost, studujeme konečnost a zkoumáme i to, jak kód zapsat, aby byl dobře lidsky „čitelný“.

Z pohledu lidských zkušeností je informatika mladý obor a není samotná, která se interpretací zabývá. V historii člověka existují obory pracující s textem a jeho výkladem, které mají tisícileté zkušenosti.

Z neinformatických oborů jsme pro seminář vybrali dva - právo a teologii. Cílem semináře je studentům předat vhled jednotlivých přednášejících do realizace práva v případě práva a exegeze Textů v případě teologie a možná i jiných paradigmat pojetí světa, které by mohly být užitečné i pro interpretace kódů v případu informatiky. Doufáme, že je z těchto jiných vhledů možné se poučit. Seminář bude doplněn i o pohledy na matematizaci světa.

 

Přednášky přednesou

  • Doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D. (Katolická teologická fakulta UK, UHK)
    Katolický teolog, kněz a církevní historik. Je akademickým kaplanem při kostele Nanebevzetí Panny Marie. Vyučuje na Univerzitě Karlově a na Univerzitě Hradec Králové.
    Autor knihy: Bible a moderní kritika, Česká a světová progresivní exegeze ve víru (anti-)modernistické krize, Vyšehrad, Praha 2012.

    Datum přednášek: 21. 10. 2014 a 4. 11. 2015

    Interpretace Bible v dějinách

    Abstrakt

    Východiskem teologické práce je interpretace biblického textu, která má nejen více než tři tisíce let starou historii, ale i velmi komplikované momenty, kdy byly tradiční výklady problematizovány objevy přírodních a historických věd. Pokusíme se odpovědět na otázku, v čem spočívá jedinečnost Bible z hlediska výkladu i proč si teologie nárokuje status vědecké disciplíny. 

  • Doc. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D. (Katedra teorie práva a právních učení PF UK, Legislativní rada vlády)
    Zabývá se interpretací práva, tvorbou práva a ústavním soudnictvím. Vyučuje na Univerzitě Karlově.
    Autor knihy: Metody a zásady interpretace práva, Auditorium, Praha 2013

    Datum přednášek: 16.12. 2014 a 6. 1. 2015

    Jazykový, systematický, historický a teleologický výklad práva

    Abstrakt

    Metody interpretace právních textů se pěstují po staletí a zůstávají dosti podobné metodám interpretace jakéhokoli textu. Německý profesor Winfried Hassemer lakonicky shrnuje čtyři základní požadavky: „Rozhoduj dle znění zákona, dbej na systematickou souvislost, v níž zákon stojí, následuj cíl regulace, který měl zákonodárce před očima, a řiď se smyslem, který má zákon dnes.“
    Odkazuje tak na čtyři tradiční interpretační metody - výklad jazykový, systematický, historický a teleologický. K následování týchž čtyř metod vybízí sám zákonodárce v § 2 odst. 2 nového občanského zákoníku:
    „Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti
    jeho smyslu.“
    Přednáška na příkladech ukáže, jak jsou tyto postupy popsány v teorii a používány v praxi, a upozorní na zvláštnosti používání jazyka v právních textech.

  • Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. (Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT)
    Vystudovala matematiku a logiku na MFF UK a filosofii na FF UK. Přednáší matematickou logiku a historii exaktních věd na FIT ČVUT v Praze. Zabývá se rovněž teorií čísel a některými numerickými metodami. Vede seminář SEDMA pro dějiny matematiky, informatiky a astronomie.
    V současnosti je předsedkyní Pražské pobočky JČMF a Společnosti HEXA. Mezinárodní astronomická unie pojmenovala na její počest planetku č. 58 682 Alenašolcová.
    Je spoluautorkou monografií, např. Kouzlo čísel – Od velkých objevů k aplikacím, Academia, Praha 2009, 2011 (uprav. vydání).

    Datum přednášky: 2. 12. 2014

    Interpretace ve vědě

    Abstrakt

    Je interpretace vědy vědecká? Jaká je role subjektu? Interpretace vědeckých výsledků v závislosti na době a sociálním
    prostředí. Aristotelismus, platonismus. Scholastika a renesance, humanismus.
    Interpretace vědy  latinsky, anglicky nebo v národních jazycích? Konvencionalismus, novopozitivismus a další směry v interpretaci vědy ve 20. stol. Dějiny vědy jako teleologický příběh,  jako vyprávění posedlé svým
    cílem, s velkými kroky kupředu a plné hrdinských bitev matematiků, vědců s neporozuměním odborného či laického okolí.

    Interpretace vědeckých omylů. Role recenzí odborných prací. Význam interpretace pro aplikace vědeckých výsledků.  Formalismus a symboly. Vztah interpretace a popularizace vědy. Výklad bude doplněn příklady.

  • RNDr. Pavel Klavík (Katedra aplikované matematiky MFF UK)
    Doktorský student prof. RNDr. Jaroslava Nešetřila, DrSc. Zabývá se teoretickou informatikou, diskrétní matematikou a vizualizací dat. Přednáší lineární algebru na MFF UK a je autorem učebnice lineární algebry.

    Datum přednášky: 14. 10. 2014

    Matematické modelování - vztah teorie a aplikací

    Abstrakt

    V přednášce se pokusím popsat svůj pohled na dvě témata:

    1. Jaký je vztah mezi teorií a jejími aplikacemi.
    2. Problém spotřeby energie při vědeckých výpočtech na superpočítačích.

    V první části se pokusím vysvětlit, proč je matematika vhodným a nutným nástrojem pro modelování reálného světa. Budu mluvit o historii tohoto přístupu i o tom, jak toto modelování funguje a nefunguje. Zaměříme se na soustavy lineárních rovnic a ukážeme si, proč jsou tak užitečné ve vědeckých výpočtech. Toto propojení se bohužel na naší fakultě příliš nevyučuje a považuji ho za velice důležité (i z pohledu teoretika).

    V druhé části představím jeden z velkých problémů současné informatiky. Snaha o přesnější modelování a analýzy složitějších systémů vedou k potřebě většího výkonu. Proto se konstruují superpočítače s miliony procesorů, které však mají obrovskou spotřebu energie. To vede k potřebě začít uvažovat nejenom časovou složitost algoritmů, ale i energetickou. Budu povídat o spolupráci s výzkumnou laboratoří IBM Research v Curychu podle našeho nedávného článku:

    Pavel Klavík, A. Cristiano, I. Malossi, Constantin Bekas a Alessandro Curioni: Changing Computing Paradigms Towards Power Efficiency, Philosophical Transactions of the Royal Society A: Physical, Mathematical and Engineering Sciences. 372(2018). 2014.

Informace

Seminář se zpravidla koná v úterní podvečer od 17:20 jednou za čtrnáct dní

Učebna S8, Malostranské náměstí 25, Malá Strana, Praha 1 Mapa

Pro zájemce o pravidelné pozvánky je zřízena konference. Pozvánky jsou zasílány před jednotlivými semináři.

Přednášky mohou být dvouhodinové tj. dva termíny semináře na stejné/podobné téma. Cílem je umožnit probrat dané téma více do hloubky.

Seminář organizují:

Na semináři se podíleli a seminář garantovali prof. RNDr. Petr Štěpánek, DrSc. (KTIML, MFF UK) a doc. RNDr. Josef Mlček, CSc. (KTIML, MFF UK)

Podmínky udělení zápočtu

NAIL102 Filosofické problémy informatiky, examinace 0/1 Z Studijní informační systém
  1. Účast na semináři min. 4 krát.
  2. Sepsání
    • záznamu/zápisu hodiny semináře aktuálního semestru
    • nebo úvahy na téma na semináři probírané

Splněny musí být obě podmínky tj. účast i sepsání záznamu/úvahy. Termín odevzdání práce do konce letního zkouškového období formou emailu na email Svatopluka Krýsla ve formátu pdf, odt nebo docx.

MINULÉ SEMINÁŘE

Aktualizováno 15. 10. 2014.