Seminář zvaných přednášek na téma související s matematikou, filosofií a informatikou. Snahou je podat pohledy z jiných břehů, položit si zajímavé otázky, získat nadhled či se jen dozvědět něco přínosného.

NÁSLEDUJÍCÍ PŘEDNÁŠKA
Potřebujeme síťovou neutralitu?
RNDr. Ing. Jiří Peterka
člen Rady Českého telekomunikačního úřadu a pedagog na MFF UK

3. 5. 2016, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Otázka síťové neutrality, týkající se (ne)rozlišování mezi různými daty při jejich přenosu, se s postupem času změnila z ryze technického problému na celý komplex vzájemně souvisejících otázek. Dnes hraje významnou roli v soupeření operátorů a providerů na telekomunikačním trhu, jsou snahy využívat ji při vymáhání práva, a stále častěji do ní chtějí zasahovat i politici. Změnilo se i celkové pojmenování - místo o síťové neutralitě se dnes již hovoří spíše o otevřeném Internetu.

RNDr. Ing. Jiří Peterka

RNDr. Ing. Jiří Peterka je vysokoškolský pedagog na MFF UK, od června 2015 též člen Rady Českého telekomunikačního úřadu. Dříve působil také jako nezávislý konzultant a publicista (např. Lupa.cz). Zabývá se problematikou elektronických komunikací, internetu, počítačových sítí a komunikací. Dále se zabývá oblastí e-govermentu (například datovými schránkami) a problematikou elektronického podpisu a elektronických dokumentů.

Termíny semináře jsou: 1.3., 15. 3., 29. 3., 12. 4., 26. 4. 3. 5. a 10. 5. 2016

V letním semestru přednášky přednesou:

  • RNDr. Věra Kůrková, DrSc.
    (Ústav informatiky AV ČR)

    Věra Kůrková je vedoucí vědecká pracovnice Ústavu informatiky AV ČR. Zabývá se matematickou teorií softcomputingových výpočetních modelů a strojového učení, teorií nelineární aproximace a inverzními problémy. Je členkou redakčních rad časopisů Neural Networks a Neural Processing Letters. Je držitelkou Bolzanovy medaile AV ČR za zásluhy o rozvoj matematických věd.

    Datum přednášky: 1. 3. 2016

    Limity schopností neuronových sítí – zdánlivý paradox

    Abstrakt

    Úspěchy praktických aplikací neuronových sítí vedou k řadě teoretických otázek, které souvisí s geometrií vysoce dimenzionálních prostorů. V přednášce ukážeme zdánlivý paradox týkající se složitostních nároků nejrozšířenějšího modelu neuronové sítě, tzv. mělkých sítí s jednou skrytou vrstvou výpočetních jednotek. Pomocí vlastnosti koncentrace míry ukážeme, že realizace téměř každé uniformě náhodně vybrané úlohy mělkou sítí s populáními typy výpočetních jednotek vyžaduje složitost sítě rostoucí exponencionálně s dimenzí domény. Současně je ale obtížné tento existenciální výsledek doplnit konkrétními příklady takových úloh. Jediné příklady, které se nám podařilo sestrojit jsou založeny na pseudonáhodných posloupnostech, známých z teorie kódování. Tyto posloupnosti mají řadu vlastností náhodných posloupností a proto jsou využívány pro návrh „neviditelných“ povrchů vhodných pro kamufláž radarů a světelné difuzéry. Budeme diskutovat souvislosti tohoto paradoxu s centrálním paradoxem teorie kódování a tzv. no free lunch theorem.

     

  • Mgr. Vít Punčochář
    (Oddělení logiky Filosofického ústavu AV ČR)

    Vít Punčochář se zabývá filosofií, zejména problémy filosofie jazyka a problémem svobodné vůle, a oblastí matematické logiky, zejména modální a intuicionistickou logikou. Vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor Logika. Je výzkumníkem na Oddělení logiky Filosofického ústavu AV ČR. Vyučuje na FF UK. Je spoluautorem monografie Formy jazyka. Úvod do logiky a její filosofie (Filosofia, 2015).

    Datum přednášky: 15. 3. 2015

    Paradoxy klasické logiky

    Abstrakt

    Klasická logika se osvědčila jako logika jazyka matematiky, ale zůstává otevřená otázka, do jaké míry je tento systém použitelný při logické analýze běžného jazyka. Ve své přednášce poukáži na některé problémy, kterým musíme čelit, chceme-li klasickou logiku vztáhnout na běžný jazyk. Zaměřím se zejména na „paradoxy“, které vznikají při interakci negace a disjunkce s implikací. Představím konkrétní návrh, jak klasickou logiku rozšířit způsobem, který nám umožňuje se s těmito paradoxy vyrovnat.

     

  • doc. RNDr. Jiří Spurný, Ph.D., DSc.
    (Katedra matematické analýzy MFF UK)

    Jiří Spurný se zabývá funkcionální analýzou, a to zejména topologickými a deskriptivními vlastnostmi Banachových prostorů a algeber. Je autorem či spoluautorem jedné monografie a 55 původních vědeckých prací v odborných časopisech. Od roku 2001 učí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

    Datum přednášky: 29. 3. 2016

    Několik poznámek k matematice

    Abstrakt

    Otázka po základech matematiky provází lidské myšlení již dosti dlouho, neboť důvody její přesnosti, účinnosti a vysoké míry pravdivosti jsou více než nejasné. Pokusy o alespoň částečnou odpověď zabírají hektary knihoven a vedly k řadě konferencí s chutnými rauty, zatím se však nezdá, že by vedly k jasně uspokojivému řešení. Přestože zhruba v první třetině 20. století došlo k formalizaci matematiky, která se v zásadě používá dodnes, intenzitu polemik na výše uvedenou otázku to neoslabilo. Cílem přednášky je zmínit několik osobních postřehů k dané problematice.

    Reference

    • P. K. Feyerabend Against method
    • I. Lakatos Proofs and refutations (Logic of mathematical discovery)
    • S. Shapiro Philosophy of mathematics: Structure and ontology
    • N. Weaver Mathematical conceptualism

     

  • RNDr. Pavel Klavík
    Informatický ústav Univerzity Karlovy

    Pavel Klavík, doktorský student prof. RNDr. Jaroslava Nešetřila, DrSc., se zabývá teoretickou informatikou, diskrétní matematikou, pedagogikou a lidskou myslí. Přednáší lineární algebru na MFF UK, je autorem studijních textů lineární algebry, 4 časopiseckých publikací a 14 konferenčních publikací.

    Datum přednášky: 12. 4. 2016

    Komplexní analýza vizuálně

    Abstrakt

    Komplexní čísla se poprvé objevila zhruba v roce 1550 v souvislosti s řešení kubických rovnic. Následujících 250 let byla považována za obskurní a nebylo jim věnováno mnoho pozornosti. Avšak kolem roku 1820 vybudoval Cauchy prakticky celou teorii komplexní analýzy. Důvodem k této změně bylo, že Cauchy objevil fyzikální náhled na komplexní funkce, jejich derivace a integrály v řeči vektorových polí a fyzikálních veličin toků a práce.

    V přednášce zkusíme vysvětlit klíčové myšlenky komplexní analýzy vizuálně pomocí geometrických náhledů (podle knihy T. Needham: Visual Complex Analysis). K zachycení struktury využijeme nelineární zápis v podobě strukturálního diagramu: http://pavel.klavik.cz/orgpad/complex_analysis.html

     

  • RNDr. Ing. Jiří Peterka
    (člen Rady Českého telekomunikačního úřadu a pedagog na MFF UK)

    RNDr. Ing. Jiří Peterka je vysokoškolský pedagog na MFF UK, od června 2015 též člen Rady Českého telekomunikačního úřadu. Dříve působil také jako nezávislý konzultant a publicista (např. Lupa.cz). Zabývá se problematikou elektronických komunikací, internetu, počítačových sítí a komunikací. Dále se zabývá oblastí e-govermentu (například datovými schránkami) a problematikou elektronického podpisu a elektronických dokumentů.

    Datum přednášky: 3. 5. 2016

    Potřebujeme síťovou neutralitu?

    Abstrakt

    Otázka síťové neutrality, týkající se (ne)rozlišování mezi různými daty při jejich přenosu, se s postupem času změnila z ryze technického problému na celý komplex vzájemně souvisejících otázek. Dnes hraje významnou roli v soupeření operátorů a providerů na telekomunikačním trhu, jsou snahy využívat ji při vymáhání práva, a stále častěji do ní chtějí zasahovat i politici. Změnilo se i celkové pojmenování - místo o síťové neutralitě se dnes již hovoří spíše o otevřeném Internetu.

     

  • a další.

Informace

Seminář se zpravidla koná v úterní podvečer od 17:20 jednou za čtrnáct dní

Učebna S8, Malostranské náměstí 25, Malá Strana, Praha 1 Mapa

Pro zájemce o pravidelné pozvánky je zřízena konference. Pozvánka je zasílána týden před seminářem.

Přednášky mohou být dvouhodinové tj. dva termíny semináře na stejné/podobné téma. Cílem je umožnit probrat dané téma více do hloubky.

Seminář organizují:

Na semináři se podíleli a seminář garantovali prof. RNDr. Petr Štěpánek, DrSc. (KTIML, MFF UK) a doc. RNDr. Josef Mlček, CSc. (KTIML, MFF UK)

Podmínky udělení zápočtu

NAIL102 Filosofické problémy informatiky, examinace 0/1 Z Studijní informační systém
  1. Účast na semináři min. 4 krát ze 6 seminářů.
  2. Sepsání
    • záznamu/zápisu hodiny semináře aktuálního semestru
    • nebo úvahy na téma na semináři probírané

Splněny musí být obě podmínky tj. účast i sepsání záznamu/úvahy. Termín odevzdání práce do konce letního zkouškového období formou emailu na email Svatopluka Krýsla ve formátu pdf, odt nebo docx. Je možno zaslat předverzi k diskuzi.

MINULÉ SEMINÁŘE

Aktualizováno 13. 4. 2016.