Seminář zvaných přednášek na téma související s matematikou, filosofií a informatikou. Snahou je, podat pohledy z jiných břehů, položit si zajímavé otázky, získat nadhled či se jen dozvědět něco přínosného.

Minulé semináře

Koncept času a prostoru z neurobiologické perspektivy

PhDr. RNDr. Tereza Nekovářová, Ph.D.
Národní ústav duševního zdraví
25. února 2020, od 17:20 v učebně S4 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Koncepce času a prostoru je obtížně uchopitelná. Přesto jsou čas a prostor základními dimenzemi percepce, které určují naše vnímání reality i sebe sama. Jaké jsou však mozkové struktury a mechanismy, které se na reprezentaci prostoru a času podílejí? Poznání těchto mechanismů nám může poskytnout informace nejen o samotném fungování mozku, ale může sloužit například i pro diagnostiku neuropsychiatrických onemocnění.

Jak buňky počítají

Roman Pipek
3. prosince 2019, od 17:20 v učebně S1 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Na minulé přednášce jsme si povídali, jak modelovat chování buněk pomocí matematiky. Na přednášce si ukážeme, na příkladu řízení biorytmů, jak podle současného stavu poznání buňky počítají. Bude potřeba zavést definici výpočtu společnou pro svět matematiky i biologie, abychom mohli mezi nimi zavést vhodné zobrazení. Poukážeme na základní problémy pro přiblížení obou světů. Uděláme základní srovnání mezi matematickým a buněčným výpočtem a ukážeme si, jak vypadá biomolekulární algebra.

Střípky z výpočetní onkologie

Mgr. Tomáš Bílý
myslivec
19. listopadu 2019, od 17:20 v učebně S1 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Během přednášky bych chtěl ukázat několik příkladů použití aplikace výpočetní biologie pro popis, studium a návrh informačních systémů nádorových onemocnění. Nádorová onemocnění použijeme jako příklad složitého systému s mnoha propojenými procesy v různých prostorových a časových škálách. Na závěr probereme výzvy, které čekají na vyřešení, aby aplikace založené na daných poznatcích byly užitečnými nástroji lékařů i pacientů.

SVĚŽÍ VÍTR DO VZDĚLÁVÁNÍ
V MATEMATICE

Příklady z minulosti a digitální současnosti

doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. web
Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT
30. dubna 2019, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
termín mimo pravidelný běh semináře

Abstrakt

Tradiční metody a chyby jako motivace. Jazyk, symboly a jejich aplikace.

BODY A PŘÍMKY

Vašek Chvátal Wiki
Department of Computer Science and Software Engineering
Concordia University, Montréal, Québec, Canada
26. března 2019, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Množina n bodů v euklidovské rovině určuje alespoň n různých přímek, pokud neleží všechny ty body na jedné přímce. V roce 2006 se Chen a Chvátal zeptali, zdali totéž platí v obecných metrických prostorech, když definujeme přímku určenou body x a y jako množinu sestávající z x, y, a všech bodů z, pro které jeden ze tří bodů x, y, z leží mezi zbývajícími dvěma. Probereme životopis hypotézy, že tomu tak je, a poukážeme na otevřené problémy, které s ní souvisejí.
Text: A De Bruijn-Erdős theorem in graphs? arXiv

V éře internetu jsou mocí bezmocných také otevřená data

RNDr. Oldřich Botlík, CSc. web
12. března 2019, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Název přednášky odkazuje na proslulý politický manifest Václava Havla z roku 1978. Tehdy u nás samozřejmě nebyl internet a telefonovalo se jen z pevné linky. Posílení možností obrany jedince před systémem, tedy Havlovo téma, je ovšem jedním z cílů otvírání dat.

Ukážeme si na konkrétních příkladech, v čem spočívá moc otevřených dat a jak složitá může být cesta těchto informací na web. Téměř detektivkou je příběh zásahu Nejvyššího správního soudu do složení Poslanecké sněmovny po volbách v roce 2017. Příběh zpřístupnění dat takzvané státní maturity zase dobře ilustruje, že když se lidé spojí, úředníci nakonec prohrají, i když zveřejnění dat, která stejně nejsou „jejich“, brání nezákonnými prostředky. Pomocí maturitních dat závěrem doložíme, že některé tradiční postupy ve výuce matematiky budou s rozvojem mobilních aplikací stále absurdnější.

Kombinatorika popelkou
a věta o reprezentaci pologrup a konkrétních kategorií

prof. RNDr. Aleš Pultr, DrSc.
(matematik; Katedra aplikované matematiky MFF UK)
11. prosince, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Požádal jsem pana prof. Pultra, aby nám doplnil znalosti o období, kdy se Zdeněk Hedrlín věnoval čisté matematice a zejména kombinatorice. O období, kdy byla kombinatorika ve světě i na fakultě ještě popelkou a aby nám ukázal a vysvětlil větu o reprezentaci pologrup a konkrétních kategorií, za kterou byl Zdeněk Hedrlín pozván na světový kongres do Nice.

Chvála proto-reprezentace
a re-reprezentace

RNDr. Otto Ritter
(Data Science / Advanced Analytics, MSD Czech Republic)
4. prosince, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Matematické definice, věty a důkazy se v mysli nevynoří hotové a formálně dokonalé, předchází jim vědomá i podvědomá evoluce, zrání pojmů a vztahů, intuice, pokusy a omyly, štěstí na inspirativní metafory a zpětná vazba z praxe ("reality check"). Podobně tomu může být i s myšlenkovým vývojem datových struktur a algoritmů při programování.

Nebát se vytvářet a vyvíjet vlastní pojmy, jakkoliv zpočátku neurčité a nedokonalé, k tomu mi na Matfyzu ukázali cestu především dva učitelé, Zdeněk Hedrlín a Petr Vopěnka. Hledání pojmových proto- a re-reprezentací zpětně vidím jako klíčové nástroje jak pro vlastní technickou práci, tak pro lepší pochopení práce jiných lidí. A to nejen ve světě matematiky či informatiky.

Budu demonstrovat a diskutovat na příkladech z matematické genetiky; bioinformatiky v projektu mapování lidského genomu; a dynamického modelování procesů v organismech i organizacích.

Korporace vysvětlená pomocí modelu mentálního procesu

Mgr. Tomáš Straka
Informatik; SAP, Director for Eastern Europe and Russia
20. listopadu, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Co se děje v hlavách ředitelů, vice prezidentů a vůbec senior leadership teamu korporací s obratem nad 1 mld USD je pro běžného smrtelníka naprostou neznámou, obvykle okořeněnou notnou dávkou skepticismu. Já jsem měl to štěstí do tohoto světa nahlédnout a trochu jej i spoluutvářet. Jsem přesvědčený, že nebýt pojmů zavedených na semináři doc. Hedrlína by se mi tato příležitost nikdy nenaskytla. V této přednášce si připomeneme kategorizaci mentálních procesů a nad těmito pojmy pak vystavíme korporaci tak, jak to ve světě businessu chodí.

Soustavy kooperujících buněk pohledem matematiky

Mgr. Tomáš Bílý
myslivec
6. listopadu, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Na semináři se podíváme, jak uchopit popis některých biologických procesů pomocí jazyka matematiky a simulací na počítačích. Na základě těchto případů se pokusíme udělat rozvahu, co bychom mohli použít jako základy teoretické biologie.

Od matematiky přes společnost k člověku a jeho myšlení

Přemysl Čech web
matematik a sociolog, Median, s.r.o.
30. října, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt a představení přednášejícího

Pochází z Jižních Čech, absolvoval MFF UK v oboru teorie systémů. Na semináře doc. Hedrlína, kde vymýšleli MENOTa – algoritmus na vyhledávání zákonitostí v dlouhých časový řadách a začínali přemýšlet o tom, jak fungují vnitřní lidské procesy v buňkách a myšlení. Přemysl pracoval v Sociologickém ústavu Akademie věd, byl u vzniku novodobého výzkumu veřejného mínění, public opinion pools, marketinkových výzkumů a výzkumů médií. Spoluzakládal společnost STEM, byl u zrodu prvních projektů firmy AISA a přes 25 let působí ve společnosti MEDIAN, zavedl peoplemetrové měření televize do České republiky, realizuje oficiální projekty na měření tisku a rozhlasu (MEDIA PROJEKT, RADIO PROJEKT), přes 10 let vyvíjí technologii adMeter na pasivní crosmediální měření médií. V současné době se snaží projekt adMeter implementovat do dalších i mimoevropských zemích. Součástí přednášky budou zajímavé výsledky z výzkumů, které se v MEDIANu dělají.

BEZPEČNOST: TEORIE VS. PRAXE

RNDr. Libor Forst web a Dan Lukeš
Středisko informatické sítě a laboratoří MFF UK
15. 5. 2018, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Přednáška se zaměřuje na příklady situací, kdy vývojář síťové aplikace nebo administrátor sítě narážejí na problémy, které způsobuje střet snahy dodržovat platná pravidla s potřebou reálné funkčnosti v prostředí, kde jsou pravidla autory SW zhusta ignorována.

JAKÉ PŘEDPOKLADY SI KRYPTOGRAF MŮŽE DOVOLIT?

Mgr. Pavel Hubáček, Ph.D. web
Informatický ústav Univerzity Karlovy
10. 4. 2018, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Kryptografie se v průběhu 20. století postupně proměnila z tajemného umění na rigorózní vědu. Součástí seriózních návrhů nových kryptografických systémů tak standardně bývají důkazy jejich bezpečnosti na základě matematických předpokladů. V této přednášce představím hlavní typy předpokladů, které dnes kryptografové používají a vysvětlím, jak mezi nimi kvalitativně rozlišovat.

CO JE NOVÉHO V LOGICE?

Prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. web
Filosofický ústav AV ČR, Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové
pozor změna dne konání seminiáře ČTVRTEK 5. 4. 2018, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Autorovi právě vychází populární kniha v edici Co je nového v … v nakladatelství Nová Beseda [web]; to ho donutilo se skutečně zamyslet nad tím, co se v nedávné době v logice objevilo za nové a pozoruhodné věci a kam se přenáší důraz, a to jak pokud jde o technickou stránku logiky, tak pokud jde o její filosofickou stránku. V přednášce se pokusí výsledky svých úvah publikované v této knížce (které ovšem nemohou být víc než jenom jeho poněkud subjektivním pohledem) shrnout.

Easy, simple, complex and new

Mgr. Tomáš Bílý
13. 3. 2018, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Při studiu na MFF UK jsem se dozvěděl následující zajímavou myšlenku: „Člověk se stává matematikem teprve tehdy, když přemýšlí o základních pojmech“. V této přednášce bych chtěl rozvést úvahu o základních pojmech zmíněných v názvu, nad nimiž jsem byl nucen přemýšlet, ať již nad výzkumnou prací v oblasti matematizace biologických procesů, či při vývoji softwarových systémů. Rád bych se dotkl problému volby pojmů a konceptů pro vývoj složitých myšlenkových konceptů či systémů. Jednotlivé myšlenky se pokusím demonstrovat na příkladech z matematiky, fyziky či informatiky.

DISKRÉTNÍ A RYCHLÁ FOURIEROVA TRANSFORMACE VYSVĚTLENÁ JEDNODUŠE POMOCÍ LINEÁRNÍ ALGEBRY

Mgr. Peter Zeman web
Katedra aplikované matematiky MFF UK
9. 1. 2018, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Rychlá Fourierova transformace byla zařazena mezi 10 nejdůležitějších algoritmů 20. století podle žurnálu Computing in Science & Engineering. V této přednášce se pokusíme jednoduše a přehledně vysvětlit diskrétní a rychlou Fourierovu transformaci pomocí základních konceptů z lineární algebry, kterou se studenti MFF UK učí v rámci prvního ročníku studia.

REVERZNÍ INŽENÝRSTVÍ
Mgr. Milan Boháček
(Avast, Katedra algebry MFF UK)
5. 12. 2017, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Více, či méně souvislé povídání o reverzním inženýrství.

OBEJDEME SE V BUDOUCNOSTI BEZ HACKERŮ?
O počítačích, svobodě a soukromí. Jak to bylo dřív?
Hackeři – počítačová elita nebo underground?
doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. web
Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT
21. 11. 2017, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Dnes odpovídá pojem „hacker“ zvídavému jedinci, který usiluje o hlubší porozumění přístroji nebo programu a hledá jejich meze a nedostatky. Od ostatních lidí, kteří se spokojují s tím, že umí přístroj nebo program použít, se hackeři liší tím, že se snaží proniknout do základů. Jsou to většinou experti ve svém oboru.

Za protohackery můžeme považovat např. ty, kteří se pokusili v roce 1878, dva roky po vynálezu telefonu A. G. Bella proniknout do telefonního systému, jen proto, aby poznali, jak systém funguje. Z dnešního pohledu můžeme označit „hackery“ i kryptology, kteří prolomili Enigmu v době II. světové války.

„White hat hackeři“ nenapadají zabezpečení s úmyslem způsobit újmu – hacker tak může zkoumat jen vlastnosti a zabezpečení operačního systému. „Black hat hacker“ (cracker) je ten, který narušuje počítačovou bezpečnost, např. ze škodolibosti nebo k osobnímu prospěchu. Tento typ hackera je také podstatou veřejného mínění, že všichni hackeři jsou kriminálníci. Crackeři pronikají do zabezpečených sítí s úmyslem zničit data nebo vyřadit síť z provozu.

Uvedeme další typy hackerů a některé jejich metody. Počátky této komunity jsou spojené se známým MIT v Cambridge, Mass., a datují se do šedesátých let 20. století. Hackeři se výraznou měrou podíleli na vzniku hnutí za „svobodný software“ i za současnou podobu internetu.

Soukromí na odstřel
7. 11. 2017, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Zatímco český Úřad na ochranu osobních údajů úspěšně dokončuje svůj boj s rodným číslem, nashromáždily mnohé soukromé i státní společnosti a organizace obrovské množství údajů o milionech lidí.

Bylo by značně optimistické předpokládat, že jejich zpracování je alespoň ve většině případů ku prospěchu těch, jichž se údaje týkají. Dynamicky se rozvíjející technologie vyhodnocování dat přitom objekty zachycených informací nejen svléká do naha, ale prozrazuje o nich skutečnosti, které mnohdy ani sami netuší.

Reakce celé naší společnosti a zejména zákonodárců je přinejlepším vlažná. Nezdá se, že by se někdo pokoušel zformulovat obecně respektovaný názor na to, co je soukromí, jaké má mít vlastnosti a proč jej chceme (nebo nechceme) chránit. Nejspíše nejvýznamnější aktivitou v této oblasti je nastupující Nařízení EU o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Jsme tedy v pohodě?

Panelová diskuze na téma
DOBRÉ VÝUKY
23. 5. 2017, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Smyslem setkání je vést diskuzi a argumenty nad osobními pohledy nad tématem dobré výuky: co to dobrá výuka je, jak ji učit a co přednášející považují ve výuce za podstatné. Nebudeme hledat jednotný učební světonázor ale - očekávám - že zazní různé pohledy osobností z různých oborů na to, co považují za dobrou výuku a co k ní patří.

Přednášející jsou vyučující informatické sekce, kteří jsou (daným způsobem: všeobecnou známostí v akademické obci, studentským anketním názorem, apod.) považování za velmi dobré a inspirující vyučující.

„Od Edisona k výukovým počítačovým hrám – nahradí ICT technologie na školách tužku a papír?“
Mgr. Cyril Brom, Ph.D. web
Katedra softwaru a výuky informatiky MFF UK
9. 5. 2017, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Edison před sto lety prohlásil, že film je coby výukové médium padesátkrát efektivnější než kniha a že knihy brzy zmizí ze škol. Měl pravdu? Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR v posledních letech investovalo stovky miliónů korun do vybavení škol tablety a dalšími ICT technologiemi. Udělalo dobře? Přednáška pojedná o technologických inovacích ve vzdělávání – od filmu a rádia, přes televize a zpětné projektory, po tablety a výukové počítačové hry – a o tom, jak to s nimi dopadlo anebo dopadá.
Zaměří se přitom na dvě otázky. Zaprvé, za jakých okolností lze, alespoň v hypotetické rovině, očekávat, že by nová technologie mohla z výukového hlediska přinést vůbec nějaká pozitiva? Zadruhé, za jakých okolností lze očekávat, že se technologická inovace na školách masově prosadí?

Jak také můžeme myslet
Hypertext od verneovských představ Charlese Babbage a Ady Lovelace přes Vannevara Bushe k Wikipedii
doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. web
Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT
25. 4. 2017, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

V přednášce se budeme zabývat úvahami o budoucnosti výpočetní techniky podle Vannevara Bushe, autora myšlenky hypertextu (1945). Vannevar Bush (1890 – 1974), americký elektrotechnik a organizátor počítačové vědy, sestrojil se svými žáky v roce 1927 diferenciální analyzátor, mechanické zařízení na řešení diferenciálních rovnic. Soustava ozubených kol, převodů a posuvných hřídelí s elektronickými složkami umožňovala řešit rovnice v desítkové soustavě až s 18 proměnnými. Od třicátých let přemýšlel také o zařízení, které nazval Memex, mechanizované čtečce mikrofilmů, která by v sobě obsahovala velkou databázi textů a uživatel by k nim měl velmi rychlý přístup. V červenci 1945 byl v časopise The Atlantic Monthly zveřejněn jeho článek „As we may think“. Ten znamenal zcela nový pohled na budoucí vývoj informační společnosti. Bush viděl do budoucnosti dále a dříve než jeho vrstevníci.

Změny paradigmat umělé inteligence
Mgr. Roman Neruda, CSc.
Ústav informatiky AV ČR, Katedra teoretické informatiky a matematické logiky MFF UK
11. 4. 2017, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

V přednášce probereme historii a vývoj základních paradigmat umělé inteligence. Začneme od jednoduchých matematických modelů a reprezentací znalostí, pokračovat budeme symbolickými přístupy k umělé inteligenci a jejich alternativou, výpočetní inteligencí. Historii soupeření paradigmat v různých obdobích zakončíme optimistickým výhledem na hybridní přístupy a jejich konvergenci při řešení aktuálních praktických úloh.

Prožívaný čas podle Petra Vopěnky
doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D. web
(Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR)
28. 3. 2017, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

V deváté meditaci, nazvané „O změnách jevů v čase“ Petr Vopěnka předkládá jisté pojetí prožívaného času, založené na jeho alternativní teorii množin. Odvolává se na triadickou koncepci přítomného času Edmunda Husserla, spočívající v představě spojitého kontinua retencí a protencí, čili vědomí bezprostředně minulého a anticipace nejblíže budoucího. Na přechodu mezi prvým a druhým se nachází nezachytitelné „teď“. Vopěnka vychází z představy času založeného na diskrétní třídě elementárních „rázů“, na které je jev „teď“ reprezentován rozhraním dvou speciálních tříd (pro minulost a pro budoucnost). V příspěvku bude naznačena souvislost mezi Vopěnkovým přístupem a zmíněným pojetím E. Husserla.

Poznámky k obecné umělé inteligenci aneb do jaké míry je myšlení algoritmizovatelné?
Mgr. Martin Bálek web (Avast)
14. 3. 2017, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

V přednášce stručně shrnu motivace pro vývoj obecné umělé inteligence, popíšu aktuální směry, kterými se tato oblast rozvíjí. Věnovat se budu ale především hlavním technologickým a myšlenkovým obtížím, které tento výzkum přináší. Tomu jak moc se jim dá nebo nedá vyhnout a jakou roli nakonec hraje spolupráce s lidmi (nikoliv se stroji).

Data mining pro nákladnou optimalizaci
doc. RNDr. Ing. Martin Holeňa, CSc. web (Ústav informatiky AVČR)
28. 2. 2017, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Přednáška se bude týkat black-box optimalizace, tj. optimalizace funkcí, pro něž nemáme explicitní ani implicitní analytické vyjádření, ale hodnoty získáváme měřením nebo pomocí experimentů, ať už reálných či simulovaných. Pro black-box optimalizaci se většinou používají evoluční algoritmy, úspěšné díky slabým předpokladům o optimalizované fitness. Velký počet vyhodnocení black‑box fitness, který vyžadují, je však problémem v situacích, kdy získání jejích hodnot je časově náročné a/nebo nákladné. K řešení tohoto problému se zhruba 15 let používá data mining, aplikované na data z dosavadního průběhu optimalizace. Jeho výsledkem je náhradní model black‑box fitness, který většinu jejích vyhodnocení eliminuje. V přednášce budou diskutovány náhradní modely založené na dopředných neuronových sítích, gaussovských procesech a náhodných lesech.

Hegel o špatném nekonečnu
doc. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D. osobní stránky
Ústav filosofie a religionistiky FF UK
pozor změna termínu na 24. 5. 2016, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

V přednášce bych rád na Hegelově pojmu „špatného nekonečna“ ukázal, v jakém smyslu se v Hegelově Vědě o logice (a v tradiční filosofie vůbec) jedná o logiku v širším než čistě formálním významu a v jakém smyslu lze její pojmy aplikovat např. v oblasti matematiky, jak to učinil Hegel na případu infinitesimálního kalkulu. Jádrem prezentace bude postřeh, že „špatné“ („schlecht“) nekonečno, je fakticky nekonečno vzniklé pouhou („schlicht“) negací konečnosti, stejně jako v Hegelově výkladu zavádí Newton pojem nekonečně malého „pouhou“ negací konečné veličiny, aniž by dostatečně jasně vymezil, co taková veličina je a jaký má vztah k veličinám ostatním.

Potřebujeme síťovou neutralitu?
RNDr. Ing. Jiří Peterka
člen Rady Českého telekomunikačního úřadu a pedagog na MFF UK
3. 5. 2016, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Otázka síťové neutrality, týkající se (ne)rozlišování mezi různými daty při jejich přenosu, se s postupem času změnila z ryze technického problému na celý komplex vzájemně souvisejících otázek. Dnes hraje významnou roli v soupeření operátorů a providerů na telekomunikačním trhu, jsou snahy využívat ji při vymáhání práva, a stále častěji do ní chtějí zasahovat i politici. Změnilo se i celkové pojmenování - místo o síťové neutralitě se dnes již hovoří spíše o otevřeném Internetu.

Komplexní analýza vizuálně
RNDr. Pavel Klavík
Informatický ústav Univerzity Karlovy
12. 4. 2016, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Komplexní čísla se poprvé objevila zhruba v roce 1550 v souvislosti s řešení kubických rovnic. Následujících 250 let byla považována za obskurní a nebylo jim věnováno mnoho pozornosti. Avšak kolem roku 1820 vybudoval Cauchy prakticky celou teorii komplexní analýzy. Důvodem k této změně bylo, že Cauchy objevil fyzikální náhled na komplexní funkce, jejich derivace a integrály v řeči vektorových polí a fyzikálních veličin toků a práce.

V přednášce zkusíme vysvětlit klíčové myšlenky komplexní analýzy vizuálně pomocí geometrických náhledů (podle knihy T. Needham: Visual Complex Analysis). K zachycení struktury využijeme nelineární zápis v podobě strukturálního diagramu: http://pavel.klavik.cz/orgpad/complex_analysis.html

Několik poznámek k matematice
doc. RNDr. Jiří Spurný, Ph.D., DSc.
Katedra matematické analýzy MFF UK
29. 3. 2016, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Otázka po základech matematiky provází lidské myšlení již dosti dlouho, neboť důvody její přesnosti, účinnosti a vysoké míry pravdivosti jsou více než nejasné. Pokusy o alespoň částečnou odpověď zabírají hektary knihoven a vedly k řadě konferencí s chutnými rauty, zatím se však nezdá, že by vedly k jasně uspokojivému řešení. Přestože zhruba v první třetině 20. století došlo k formalizaci matematiky, která se v zásadě používá dodnes, intenzitu polemik na výše uvedenou otázku to neoslabilo. Cílem přednášky je zmínit několik osobních postřehů k dané problematice. Reference

Paradoxy klasické logiky
Mgr. Vít Punčochář
Oddělení logiky Filosofického ústavu AV ČR
15. 3. 2016, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Klasická logika se osvědčila jako logika jazyka matematiky, ale zůstává otevřená otázka, do jaké míry je tento systém použitelný při logické analýze běžného jazyka. Ve své přednášce poukáži na některé problémy, kterým musíme čelit, chceme-li klasickou logiku vztáhnout na běžný jazyk. Zaměřím se zejména na „paradoxy“, které vznikají při interakci negace a disjunkce s implikací. Představím konkrétní návrh, jak klasickou logiku rozšířit způsobem, který nám umožňuje se s těmito paradoxy vyrovnat.

Limity schopností neuronových sítí – zdánlivý paradox
RNDr.Věra Kůrková, DrSc.
Ústav informatiky AV ČR
1. 3. 2016, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Úspěchy praktických aplikací neuronových sítí vedou k řadě teoretických otázek, které souvisí s geometrií vysoce dimenzionálních prostorů. V přednášce ukážeme zdánlivý paradox týkající se složitostních nároků nejrozšířenějšího modelu neuronové sítě, tzv. mělkých sítí s jednou skrytou vrstvou výpočetních jednotek. Pomocí vlastnosti koncentrace míry ukážeme, že realizace téměř každé uniformě náhodně vybrané úlohy mělkou sítí s populáními typy výpočetních jednotek vyžaduje složitost sítě rostoucí exponencionálně s dimenzí domény. Současně je ale obtížné tento existenciální výsledek doplnit konkrétními příklady takových úloh. Jediné příklady, které se nám podařilo sestrojit jsou založeny na pseudonáhodných posloupnostech, známých z teorie kódování. Tyto posloupnosti mají řadu vlastností náhodných posloupností a proto jsou využívány pro návrh „neviditelných“ povrchů vhodných pro kamufláž radarů a světelné difuzéry. Budeme diskutovat souvislosti tohoto paradoxu s centrálním paradoxem teorie kódování a tzv. no free lunch theorem.

RNDr. Věra Kůrková, DrSc.

Věra Kůrková je vedoucí vědecká pracovnice Ústavu informatiky AV ČR. Zabývá se matematickou teorií softcomputingových výpočetních modelů a strojového učení, teorií nelineární aproximace a inverzními problémy. Je členkou redakčních rad časopisů Neural Networks a Neural Processing Letters. Je držitelkou Bolzanovy medaile AV ČR za zásluhy o rozvoj matematických věd.

Obrana matematikova či obrana matematiky?
prof. Ing. Zdeněk Strakoš, DrSc.
Katedra numerické matematiky MFF UK
5. 1. 2016, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Matematika jako vědní obor je v poněkud zvláštním postavení. To se promítá do jejího vývoje, včetně rozdělování na matematiku čistou a špinavou (někdy také nazývanou matematikou aplikovanou). Špinavá matematika je někdy považována za nepatřičný či podřadný obor činnosti pochybných individuí. V úvaze připomeneme několik textů týkajících se tématu, zkusíme o nich přemýšlet a pokusíme se o některé příklady krásy a elegance z pohledu špinavého matematika.

Digital Humanities
Josef Šlerka
Studia nových médií FF UK
Socialbakers
8. 12. 2015, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Digital Humanities je nové pole výzkumu, v němž se potkávají humanitní a sociální vědy s počítačovou vědou. Jeho prostředky jsou data mining, strojové účení či jen běžná statistika aplikovaná kupříkladu v literární či filmové vědě. Jak vypadá dílo Karla Čapka skrze kompresní programy? A může být Kolmogorov docela dobrý klíč k tomu, jak rozumět lidským postojům? Nejen o tom bude řeč na této přednášce.

Fraktalista Benoit Mandelbrot
(1924 - 2010)
aneb soběpodobnost a fraktály na scéně
doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.
Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT
24. 11. 2015, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Od náhodnosti a nepředvídatelnosti k hledání matematických pravidel. Chaos a efekt motýlích křídel. Triumf Descartovy Geometrie. Pascalův trojúhelník. Weierstrassova funkce. Kochova křivka. Od Peanovy křivky k problému obchodního cestujícího. Hausdorffova dimenze - kvantifikace složitosti. Soběpodobnost Thueovy-Morseovy posloupnosti. Krása a vlastnosti Mandelbrotovy množiny. Otec fraktálů - Mandelbrot.

Pravděpodobnost nejen kvantová
prof. Ing. Mirko Navara, DrSc.
Fakulta elektrotechnická ČVUT
10. 11. 2015, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Klasická pravděpodobnost předpokládá náhodné pokusy, jejichž výsledky lze popsat dvouhodnotovou logikou a které lze neomezeně opakovat za stejných podmínek. Tyto předpoklady jsou často porušeny. Jedním z rozšíření je vícehodnotová (fuzzy) logika. Druhým - zde probíraným - je kvantová logika, tedy struktura jevů, inspirovaná kvantovou teorií. V ní každý náhodný pokus (měření) nevratně ovlivňuje systém, a tím znemožňuje testování některých jevů, pro jejichž testování jsme se dříve mohli rozhodnout. V takovém systému nemusí být možné testovat konjunkci dvou jevů, které jsou testovatelné samostatně. To je potřebné nejen v kvantové fyzice, ale i jinde, kde je systém tak složitý, že jej nemůžeme opakovaně uvést do stejného stavu - v sociologii, psychologii, ale i v umělé inteligenci. Praktickým důsledkem je např. to, že volební odhady, založené na klasické teorii, zdaleka nedosahují předpokládanou hladinu významnosti.

Správný postup vyžaduje aparát vyvinutý (a vyvíjený) pro kvantovou fyziku. Je ovšem snadné kritizovat a těžší připravit použitelný alternativní nástroj. V přednášce bude ukázáno, jaké problémy tato disciplína přináší, jaké paradoxy dovoluje a jaká řešení nabízí. Přednáškové slidy.

Kvantová logika podle Neumanna
RNDr. Svatopluk Krýsl, Ph.D.
Matematický ústav UK
27. 10. 2015, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Shrneme vlastnosti kvantové fyziky, které vedly von Neumanna k definici kvantové logiky. Stručně vysvětlíme vztah svazu a výrokových logik a uvedeme příklady speciálních svazů. Nakonec se zastavíme u Neumannova a Birkhoffova výsledku o nemožnosti kvantové logiky modelované na projektivním Hilbertově prostoru, jehož dimenze je nekonečná. Zmíníme i souvislost s kvantovými tečkami a počítači. Přednáškové slidy.

Počítání s nekonečně malými a nekonečně velkými čísly
doc. RNDr. Pavel Krtouš, Ph.D.
Ústav teoretické fyziky MFF UK
13. 10. 2015, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Infinitezimální kalkulus byl historicky vybudován na základě intuice pro nekonečně malé veličiny. Při pozdějším exaktním budování matematické analýzy se tato intuice z matematiky do velké míry vytěsnila. Ve fyzice je však nadále hojně užívána.

Moderní matematika má ale nástroje i pro popis nekonečně malých veličin. V přednášce se zmíníme o některých alternativních přístupech, které umožňují koncept nekonečně malých a nekonečně velkých veličin uchopit. Uvedeme i několik aplikací ve fyzice.

Formální fuzzy logika a její aplikace
Mgr. Libor Běhounek, Ph.D.
Ústav informatiky AVČR
Ústavu pro výzkum a aplikace fuzzy modelování Ostravské univerzity
5. 5. 2015, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Základní myšlenkou rodiny neklasických logik zvaných fuzzy logiky je rozšíření dvou pravdivostních hodnot klasické logiky na (obvykle lineární) škálu stupňů pravdivosti mezi hodnotami pravda a nepravda. Jak se ukázalo v posledních desetiletích, fuzzy logiky mají bohatou teorii i zajímavé aplikace a zkoumání jejich (meta)matematických aspektů zažívá bouřlivý rozvoj.

V přednášce si představíme základní systémy fuzzy logiky, zmíníme její historii, motivace a inženýrské aplikace, budeme diskutovat roli fuzzy logiky ve filosofii vágnosti při řešení paradoxu hromady a ukážeme si několik zajímavých možností použití fuzzy logiky v matematice, například při neklasickém řešení Russellova paradoxu či alternativním vybudování infinitesimálního kalkulu.

Deset důvodů proč P=NP
Doc. Mgr. Michal Koucký, Ph.D.
Informatický ústav Univerzity Karlovy

Michal Koucký se zabývá teoretickou informatikou, zejména výpočetní složitosti, datovými strukturami a kombinatorikou. Je řešitelem ERC Consolidator grantu na téma „Lower bounds for combinatorial algorithms and dynamic problems.“ Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, Ph.D. získal na Rutgers University ve Spojených státech. Poté pracoval v Matematickém ústavu AV ČR a na univerzitách v Austinu, Montrealu, Amsterdamu, Torontu a v dánském Aarhusu. Od roku 2013 pracuje v Informatickém ústavu University Karlovy.

21. 4. 2015, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

V této přednášce provedeme krátkou exkurzi do výpočetní složitosti. Ukážeme, že výpočetní složitost má důsledky pro náš všední život a fyzikální realitu, ve které žijeme. Zmíníme se též o tzv. otázce P vs. NP a jejích souvislostech.

Modální logika(y)
PhDr. Marta Bílková, Ph.D.
Katedra logiky Filozofické fakulty UK
Ústav informatiky Akademie věd ČR
7. 4. 2015, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Modální logika je logikou úsudků, v nichž se uplatňují modální výrazy jako je "nutně" nebo "možná". Jakkoli prototypické, nutnost a možnost nejsou jediné modality, kterými se logika zabývá - už ve 30tých letech například Kurt Gödel uvažoval modální logiku s modalitou "je dokazatelné v Peanově aritmetice", a přesuneme-li pozornost k reálnému usuzování v přirozeném (či v ne zcela formálním) jazyce, objeví se nepřeberné množství dalších modálních aspektů (jako například "vím", "domnívám se", "je povoleno", "povinně", "včera", "někdy příště", "od té doby, co ..." ), které lze zachytit prostřednictvím modálních logik epistemických, deontických nebo temporálních.

V širším pohledu na logické jazyky jako na nástroje popisu svých sémantických modelů jsou modální jazyky silným nástrojem popisu různých typů relačních struktur v matematice a informatice (například automatů).

V přednášce stručně představíme syntax a sémantiku modálních jazyků a uvedeme jejich prominentní příklady z různých oblastí jejich využití. Dotkneme se tématu rovnováhy mezi expresivitou modálních jazyků a algoritmickou složitostí odpovídajících modálních logik.

Obtížný let Baconovy včely
od Humea k Popperovi:
Princip indukce ve fyzice i jinde
Doc. RNDr. Jiří Langer, CSc.
Ústav teoretické fyziky Matematicko-fyzikální fakulty UK
24. 3. 2015, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Co všechno je informace?
Doc. Zdeněk Kratochvíl, Dr.
Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty UK
a Ústav filosofie a religionistiky Filosofické fakulty UK
10. 3. 2015, od 17:30 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

V aristotelském pojetí je informatio také formování celkového tvaru, v případě lidí třeba způsobu života. Někdy nám profesní formace chybí, jindy jsme rádi za svobodu od řady forem. (Nejsem aristotelik, cosi na tom však je, ale taky s tím mohou být problémy.)

Jednoduchá fenomenologie toho, čemu všemu říkáme informace: ne zcela očekávaná zpráva, přesný údaj; vzácná zpráva, ne vždy a každému dostupná (a to patřím k příznivcům Open access). Virtuální povaha informace: působí účinek i v jiných rovinách, než sama pobývá. Nápodoby informace: plytká zpráva, klam, reklama...

Technické a formální pojetí informace, jejich předpoklady a kontexty. Jaké informace vyhledáváme a jaké informace nás formují?

Koevoluce planety a života
Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc.
Katedra filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
24. 2. 2015, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Vylíčení scénáře, podle kterého život vznikl „tam dole“.
Průprava: vylíčení dynamiky zemského tělesa, pak „zoom-in“ na mikroskopické pochody v plášti a kůře inspirované na jedné straně současnými životními pochody, na straně druhé současnými nanotechnologiemi.
Srovnání dvou teorií vzniku života: „Code first“ versus „Metabolism first“, polemika s názory typu „nic než…“. Palimpsesty dávných dob, které si nese současný život.
(Volně inspirativní průprava [odkaz].)

Jazykový, systematický, historický a teleologický výklad práva
Doc. JUDr. PhDr. Jan Witr, Ph.D.
Katedra teorie práva a právních učení PF UK, Legislativní rada vlády
16. 12. 2014 a 6. 1. 2015,
od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Metody interpretace právních textů se pěstují po staletí a zůstávají dosti podobné metodám interpretace jakéhokoli textu. Německý profesor Winfried Hassemer lakonicky shrnuje čtyři základní požadavky: „Rozhoduj dle znění zákona, dbej na systematickou souvislost, v níž zákon stojí, následuj cíl regulace, který měl zákonodárce před očima, a řiď se smyslem, který má zákon dnes.“

Odkazuje tak na čtyři tradiční interpretační metody - výklad jazykový, systematický, historický a teleologický. K následování týchž čtyř metod vybízí sám zákonodárce v § 2 odst. 2 nového občanského zákoníku:

„Zákonnému ustanovení nelze přikládat jiný význam, než jaký plyne z vlastního smyslu slov v jejich vzájemné souvislosti a z jasného úmyslu zákonodárce; nikdo se však nesmí dovolávat slov právního předpisu proti jeho smyslu.“

Přednáška na příkladech ukáže, jak jsou tyto postupy popsány v teorii a používány v praxi, a upozorní na zvláštnosti používání jazyka v právních textech.

Interpretace ve vědě
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.
Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT
2. 12. 2014, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Je interpretace vědy vědecká? Jaká je role subjektu? Interpretace vědeckých výsledků v závislosti na době a sociálním prostředí. Aristotelismus, platonismus. Scholastika a renesance, humanismus. Interpretace vědy latinsky, anglicky nebo v národních jazycích? Konvencionalismus, novopozitivismus a další směry v interpretaci vědy ve 20. stol. Dějiny vědy jako teleologický příběh, jako vyprávění posedlé svým cílem, s velkými kroky kupředu a plné hrdinských bitev matematiků, vědců s neporozuměním odborného či laického okolí.

Interpretace vědeckých omylů. Role recenzí odborných prací. Význam interpretace pro aplikace vědeckých výsledků. Formalismus a symboly. Vztah interpretace a popularizace vědy. Výklad bude doplněn příklady.

Interpretace Bible v dějinách
Doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.
Katolická teologická fakulta UK, UHK
21. 10. a 4. 11. 2014, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

Východiskem teologické práce je interpretace biblického textu, která má nejen více než tři tisíce let starou historii, ale i velmi komplikované momenty, kdy byly tradiční výklady problematizovány objevy přírodních a historických věd. Pokusíme se odpovědět na otázku, v čem spočívá jedinečnost Bible z hlediska výkladu i proč si teologie nárokuje status vědecké disciplíny.

Doc. PhDr. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D.

Katolický teolog, kněz a církevní historik. Je akademickým kaplanem při kostele Nanebevzetí Panny Marie. Vyučuje na Univerzitě Karlově a na Univerzitě Hradec Králové.
Autor knihy: Bible a moderní kritika, Česká a světová progresivní exegeze ve víru (anti-)modernistické krize, Vyšehrad, Praha 2012.

Matematické modelování - vztah teorie a aplikací
RNDr. Pavel Klavík
Katedra aplikované matematiky MFF UK
14. 10. 2014, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Abstrakt

V přednášce se pokusím popsat svůj pohled na dvě témata:
  1. Jaký je vztah mezi teorií a jejími aplikacemi.
  2. Problém spotřeby energie při vědeckých výpočtech na superpočítačích.

V první části se pokusím vysvětlit, proč je matematika vhodným a nutným nástrojem pro modelování reálného světa. Budu mluvit o historii tohoto přístupu i o tom, jak toto modelování funguje a nefunguje. Zaměříme se na soustavy lineárních rovnic a ukážeme si, proč jsou tak užitečné ve vědeckých výpočtech. Toto propojení se bohužel na naší fakultě příliš nevyučuje a považuji ho za velice důležité (i z pohledu teoretika).

V druhé části představím jeden z velkých problémů současné informatiky. Snaha o přesnější modelování a analýzy složitějších systémů vedou k potřebě většího výkonu. Proto se konstruují superpočítače s miliony procesorů, které však mají obrovskou spotřebu energie. To vede k potřebě začít uvažovat nejenom časovou složitost algoritmů, ale i energetickou. Budu povídat o spolupráci s výzkumnou laboratoří IBM Research v Curychu podle našeho nedávného článku:

Pavel Klavík, A. Cristiano, I. Malossi, Constantin Bekas a Alessandro Curioni: Changing Computing Paradigms Towards Power Efficiency, Philosophical Transactions of the Royal Society A: Physical, Mathematical and Engineering Sciences. 372(2018). 2014.

Problém 5. postulátu
RNDr. Svatopluk Krýsl, Ph.D
Matematický ústav Univerzity Karlovy
20. 5. 2014, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Jak souvisí Eukleidova geometrie s tím, co se dnes jako geometrie vyučuje? Zdá se, že patý postulát je ve školské geometrii přijímán podobně nekriticky (a samozřejmě) jako v době před objevem neeukleidovských geometrií. Ostatně proč by jej jinak studenti neznali?

Zaměříme se na pátý postulát eukleidovské geometrie - jeho formulaci, důsledky a důsledky jeho negace. Zmíníme se o Lobačevského, Gaussově a Riemannově přístupu k řešení tohoto problému, které vedly k "objevu" neekleidovských geometrií. Logicky uplným je až Hilbertovo řešení. Méně je známé, že tzv. projektivní geometrie v sobě ukrývaly podobný problém - problém Desarguesovy "věty" - vlastně axiomu -, jehož řešení podala Hilbertova žačka Ruth Moufangová. Snad se nám podaří napojit fakta popsaná výše na současný stav výuky běžného studenta. Interakce logických a konstrukčních přístupů bude jádrem přednášky.

Transparentní intenzionální logika
prof. PhDr. Pavel Materna, CSc.
Filosofický ústav Akademie věd České republiky
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno
6. 5. 2014, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Vycházíme narodíl od Quinea a pozdního Wittgensteina z toho, že logická analýza přirozeného jazyka by měla být součástí logiky, tj. i v logice by mělo jít o vysvětlování (explikace) dříve, než se definuje samotný systém. Gottlob Frege si nutnosti explikace byl vědom. Explikace spojoval s otázku po smyslu jednotlivých pojmů (Sinn, meaning) a nastolil problém, jak smysl v logice uchopit. Je třeba rozlišit smysl (Sinn) a význam (Bedeutung, spíše rozsah). Připomeňme, že klasicky smysl kolísá mezi intenzí (významem, Bedeutung) a extenzí (rozsahem pojmu, denotátem, tj. tím co pojem označuje).

Transparentní intenzionalní logika nejdříve vysvětluje (explikuje), namísto toho, aby definovala a postulovala (pravidla a axiomy) a víceméně je její zaměření se na pojmy a jejich smysl a význam jejím podstatným rysem. V transparentní intenzionální logice Tichého (TIL) jsou intenze definovány na základě možných světů (a časů). V roce 1988 Tichý přechází dokonce k hyperintenzionálnímu systému (intenze jsou přímo funkce). V přednášce se budeme věnovat především některým konstrukcím typickým pro TIL. Budeme se je snažit ilustrovat na konkrétních příkladech.

Literatura:

Kurt Gödel...!
Mgr. Libor Běhounek, Ph.D.
Ústav informatiky AVČR, Ústav pro výzkum a aplikaci fuzzy logiky, UO
22. 4. 2014, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

V přednášce se budeme věnovat K. Godelovi jako osobnosti s důrazem na jeho práci v oblasti logiky teorie množin.

Co a k čemu je logika?
Doc. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph. D.,
Ústav filosofie a religionistiky FF UK
8. 4. 2014, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

V přednášce se chci zabývat obecným problémem logické pravdy, resp. toho, co znamená, že je nějaká věta či nějaký úsudek pravdivý z logických důvodů, a to na pozadí nevýznamnějších milníků vývoje logiky v širším smyslu, totiž projektů (1) eleatské a Platónovy dialektiky, (2) Aristotelovy sylogistiky, (3) Kantovy transcendentální logiky a (4) moderní logiky Fregovy. U poslední z nich naznačím dva druhy vlivů, které ji formovaly, totiž (a) matematický, plynoucí z problémové situace reformovaného kalkulu, a (b) filosofický, spočívající v odporu vůči Kantově vymezení matematiky jako vědy závisející na konstrukcích v prostoru a čase. Celkovým výsledkem přednášky bude kritický pohled na samu ideu formální logiky, tj. úsudkového kánonu, který je aplikován zcela obecně, bez ohledu na vztažný obor, jak byl vlivně artikulován např. Descartem a Brouwerem.

Hypotetické soudy
Mgr. Vít Punčochář
Ústav filosofie a religionistiky FF UK,
Filozofický ústav AV ČR, Oddělení logiky
25. 3. 2014, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Analýza kondicionálních vět představuje tradiční problém pro filozofickou logiku. Kondicionální věty jsou pozoruhodné z mnoha důvodů. Není náhodou, že na jedné straně Belnap s Andersonem označili spojení „jestliže …, pak …“ za srdce logiky, a na druhé straně toto spojení tvoří těžiště psychologie tzv. deduktivního myšlení, neboť úzce souvisí se samotným procesem usuzování.

Zároveň, jak poznamenal Nelson Goodman, by adekvátní analýza kondicionálních vět mohla znamenat řešení základních otázek filozofie vědy.

Přes mnoho významných pokusů se doposud nikomu nepodařilo zformulovat teorii, která by byla přijata jako model toho, jak kondicionální věty fungují z logického hlediska. Cílem mé přednášky je představit tuto problematiku a přesvědčit posluchače, že se jedná o zajímavou oblast zkoumání.

Předem odsouzený svět
prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc.
matematik, filosof, porevoluční ministr školství, MFF UK, ZČU
11. 3. 2014, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Na téma antické, platonské a názorné geometrie. Problém postulátu o rovnoběžkách a způsobech jeho řešení.

Nekonečno v matematice a filosofii
RNDr. Kateřina Trlifajová Ph.D.
Centrum teoretických studií
Společné pracoviště Univerzity Karlovy v Praze a Akademie věd České republiky
25. 2. 2014, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Zavedení nekonečna do matematiky trvalo více než dva a půl tisíce let a podíleli se na něm nejen matematici, ale i filosofové a teologové. Hlavními otázkami bylo, zda nekonečno existuje jen jako potenciální nebo i jako aktuální, zda je jedno či více nekonečen, a zda lze nekonečna vzájemně srovnávat. Teprve na přelomu 19. a 20. století byla díky německému matematikovi Georgu Cantorovi přijata množinová koncepce, která důsledně zavádí nekonečno aktuální. Jeho existence byla zdůvodněna jak argumenty matematickými tak teologickými. Teorie množin byla posléze přijata, axiomatizována a dále rozvíjena. Matematika byla postavena na společný množinový základ, který se běžně užívá dodnes. Zároveň však v množinové matematice došlo k jisté neintuivnosti, obtížné interpretovatelnosti a rezignaci na absolutní pravdivost.

Jak formálně popsat přirozený jazyk?
doc. RNDr. Markéta Lopatková, Ph.D.
Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK
7. 1. 2014, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Přednáška se zaměří na základní syntaktické vztahy, především závislost a slovosled. Přiblížíme si jejich vzájemné vazby a ukážeme příklady vzájemného ovlivňování (včetně tzv. neprojektivních konstrukcí). Seznámíme se s Pražským závislostním korpusem, který zprostředkovává "znalost" češtiny i některých jiných jazyků počítačům, a tak umožňuje jejich automatické zpracování.

Programovací jazyky, jejich vývoj
a „co si z něj můžeme odnést“
RNDr. Rudolf Kryl
Kabinet software a výuky informatiky MFF UK
Čtvrtek 5. 12. 2013, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Čtvrtek 19. 12. 2013, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Tématu budou věnovány dva semináře 5. a 19. prosince. Přesné rozdělení problematiky do dvou částí předem je obtížné, hodně bude záležet na tom, které aspekty zaujmou posluchače. Mohu tedy slíbit jen to, že druhý seminář půjde sledovat i pro ty, kteří na prvním nebyli.

Budeme se snažit charakterizovat myšlenkové pochody, praktické potřeby i shody okolností, které ovlivňovaly vznik jednotlivých programovacích jazyků i míru jejich úspěšnosti. Nevyhneme se ani vlivu vývoje hardware a společenských tlaků a potřeb na tuto oblast. Zvláštní pozornost budeme věnovat tomu, jak programovací jazyky ovlivňovaly jak praktické programování i jeho výuku. Pokusíme se charakterizovat hlavní tendence tak, jak se projevovaly "od počátku" přibližně do přelomu století, kdy samotné programovací jazyky již nehrají tak klíčovou roli. V závěru se pokusíme postihnout hlavní rozdíly mezi současnou situací v oboru a dobou, o které jsme mluvili. A zamyslíme se nad tím, jaké výzvy z toho vyplývají pro výuku informatiky na MFF.

Výběr témat i způsob výkladu bude nutně dost subjektivní. Podle zájmu posluchačů se mohu věnovat i tomu, jakým vývojem procházela programátorská komunita a jak se učilo programování v našich zemích a na speciálně na MFF.

Je jazyk kód?
prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc.
Filosofický ústav, AVČR
Čtvrtek 14. 11. 2013, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

V této přednášce se podrobněji podívám na běžnou představu jazyka jakožto soustavy znaků, které "kódují" své významy. Ukážu, že této představě se do cesty staví fatální verze "problému kódovací tabulky": abychom mohli používat kód, musíme se domluvit na kódovací tabulce; a k domlouvání se potřebujeme jazyk, takže kdyby byl jazyk kód, museli bychom už jazyk mít, abychom mohli jazyk vytvořit. Budu opět argumentovat, že na jazyk není rozumné se dívat jako na sadu nějakých významů "kódovaných" ("označovaných", "představovaných" ...) slovy, ale že je ho rozumné vidět spíše jako určitý pravidly konstituovaný prostor a pohyb v něm. Budu se také zabývat otázkou, jak mohl jazyk vzniknout a nakolik udržitelné jsou modely vzniku jazyka založené na teorii her.

Co je to jazyk a jak to funguje?
prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc.
Filosofický ústav, AVČR
Čtvrtek 7. 11. 2013, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Všichni víme, jak funguje žárovka nebo jak funguje trávení. Víme ale, jak funguje jazyk? Na první pohled se může zdát, že to také jasně víme, ale já se v přednášce pokusím ukázat, že to vlastně moc nevíme, že vysvětlení, která jsou běžně k dispozici, vůbec nejsou udržitelná. Určitě víme leccos o neurologickém podloží jazyka, máme téměř dokonale rozebranou jazykovou syntax a o něco méně dokonale sémantiku, ale na otázku, jak s oněmi typy zvuků, které tvoří jazyk, dokážeme všechny ty velekomplikované věci, které s nimi dokážeme, dobrou odpověď nemáme. (Vydáním určitého druhu zvuku například můžeme způsobit to, že někdo odejde na nádraží, odjede vlakem na nějaké určité místo a tam bude provádět nějakou určitou věc ...). Máme pocit, že slova jazyka nejsou jenom nějaké zvuky, ale že mají význam, a právě díky tomu s nimi dokážeme ony komplikované věci. Ale co jsou to ty významy, jak na těch typech zvuků "drží" a jak jsou sdíleny jednotlivými uživateli jazyka? V přednášce navrhnu pohled na jazyk, ze kterého je podle mne možné jeho fungování nemysteriózně vysvětlit: budu argumentovat, že jazyk se musí opírat o nějakou soustavu intersubjektivně sdílených pravidel, které vytvářejí rámec, v němý můžeme uskutečňovat bezprecedentní druhy akcí ("smysluplné promluvy"), podobně jako nám třeba pravidla fotbalu umožňují provádět akce, které nejsou proveditelné mimo takový rámec (dávat góly, dostávat se do ofsajdu atd.)

Jak se matematici dorozumívají?
O frazeologii a terminologii odborného jazyka
doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.
Katedra aplikované matematiky, FIT ČVUT
Úterý 22. 10. 2013, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

O vývoji terminologie a frazeologie v průběhu minulých století a zda z toho plyne pro nás v současnosti nějaká inspirace.

KVANTOVÉ POČÍTÁNÍ
prof. RNDr. Pavel Cejnar, Dr., DSc.
Ústav částicové a jaderné fyziky MFF UK
Úterý 8. 10. 2013, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Zákony kvantové fyziky umožňují řádové urychlení některých typů výpočtů. Realizace kvantového počítače, který by takové výpočty byl schopen v plné míře provádět, je sice prozatím za hranicemi známých technologií, ale probíhající intenzívní výzkum v této oblasti může tento stav brzy změnit.

Na přednášce se seznámíme se základními principy kvantového počítání, s historií jejich objevování, s některými aplikacemi kvantových algoritmů, jakož i s možnými fyzikálními implementacemi kvantového počítače.

Výpočet jako epistemologický proces

prof. RNDr. Jiří Wiedermann, DrSc.
Ústav informatiky AVČR

Úterý 7. 5. 2013, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně MFF UK
Na rozdíl od klasického pohledu na výpočet, jenž jej vidí jako proces transformace informace, budeme uvažovat výpočet jako proces generující znalost. Pro podporu tohoto pohledu uvedeme argumenty, které vychází z pozorování minulých i současných trendů ve využití informačních technologií. Poukážeme na neustále rostoucí důraz na generování a využívání znalostí. Pohled na výpočty jako na epistemologické procesy lze rozšířit i na přirozené systémy, jakými jsou živé organizmy, mozek, sociální sítě a vesmír, a také na ne-turingovské výpočty. Epistemologický pohled na výpočty znamená důležitý posun v našem porozumění výpočtům.

Otázky
Jak byste řešili návrh systému, který by uměl řešit analogie?
Příkladem problému analogie je např. hledání pojmu, který má k pojmu velbloud podobný vztah jako má pojem oceán k pojmu žralok. Anebo pojem, který má k pojmu město podobný vztah, jako má pojem řeka k pojmu krajina.Stačí nastínit architekturu systému, jeho komponenty a úkoly, které by řešily.
Nad jakými daty by systém pracoval? Potřebujete k tomu znát sémantiku přirozeného jazyka, anebo by to šlo i bez ni? Jak by zdůvodňoval systém „správnost“ řešení pro konkrétní analogie?

Informatika a hudba

prof. RNDr. Jaroslav Pokorný, CSc.
Katedra softwarového inženýrství MFF UK

Úterý 23. 4. 2013, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně MFF UK
Spojení matematiky a hudby se traduje staletí, zejména v souvislosti s magií čísel (zlatý řez, Fibonnaciho čísla) či využití náhodných procesů (Mozart). Teprve informatika umožnila použít některé ideje v praxi. Patří sem statistická analýza hudebního materiálu, generování melodie a harmonie pomocí Markovských řetězců, pravidel, gramatik, hledání daného motivu v hudebním archivu apod. Přednášku doprovodí hudební ukázky umělé hudby.

Odkaz na promítané slidy.

Klasický vs. kvantový model výpočtu

doc. Mgr. Štěpán Holub, Ph.D.
Katedra algebry, MFF UK

Úterý 26. 3. 2013, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně MFF UK
Klasická teoretická informatika abstrahuje od hardwaru, tedy od fyzikální realizace informace a algoritmu. V případě kvantových počítačů ovšem vede změna povahy fyzikální realizace ke změně výpočetního modelu.
V přednášce načrtneme základní rozdíly mezi klasickým a kvantovým výpočetním modelem a dotkneme se některých otázek souvisejících s fyzikální realizací kvantových počítačů.

Otázka
Najděte všechny kvantové jednobitové operátory, které jsou "odmocninou z negace", tedy po dvojí aplikaci negují svůj vstup. Ukažte, že klasický počítač takovou operaci neumožňuje.

Odkaz na rozšiřující literaturu.

Problém digitální kontinuity, alias dlouhověkost elektronických dokumentů

RNDr. Ing. Jiří Peterka
Katedra softwarového inženýrství, MFF UK

Úterý 12. 3. 2013, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Náš stát stále více požaduje po občanech, firmách i úřadech, aby pracovali již jen s elektronickými dokumenty. Ale zachování jejich použitelnosti v delším časovém horizontu (třeba jen několika let) není triviální záležitostí. Existují na to všeobecně akceptovaná technická řešení - ale u nás se stále více vydáváme jinými cestami, ve snaze vyhnout se složitějším technologiím a nahradit je účelovým výkladem a právními domněnkami. Konkrétně diskutován bude §69a/5 zákona č. 499/2004 Sb. (tzv. vyvratitelná domněnka pravosti), dopady nařízení Evropské komise 2011/11/ES, novela zákona o el. podpisu (227/2000 Sb.) a prováděcí vyhlášky (212/2012 Sb.), připravované nařízení Rady a Parlamentu EU o důvěryhodných službách, a snahy o zavedení tzv. dynamického biometrického podpisu.

Odkaz na promítané slidy: [1] či [2].

Téma úvahy na slide č. 30.

Vznik matematických kalkulací zejména v indickém a arabském myšlenkovém prostředí

prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc.
matematik, filosof, porevoluční ministr školství, MFF UK, ZČU

Úterý 26. 2. 2013, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Přednáška bude věnována vzniku matematických kalkulací zejména v indickém a arabském myšlenkovém prostředí. Dotkne se též vztahu k řecké matematické tradici a v určitých směrech naváže na dřívější přednášku "Idealizace reálných jevu jako základ abstraktního myšlení" (odkaz).

Téma úvahy
Fascinace starých Indů obrovskými čísly.
Specifikace vypracování: přehled (názorů a údajů).

Počítače středověku
Nástroje k řešení otázek filosofických a etických

doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D.
Katedra aplikované matematiky, FIT ČVUT

Úterý 18. 12. 2012, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Kosmologické modely a výpočetní a měřické pomůcky v raném středověku - abakus, astroláb, armilární sféra, středověká představa nekonečna.

Mistři abaku (11. – 13. stol.) – papež Silvestr II., kalendář a výpočty pohyblivých svátků, spor abacistů a algoritmiků, rozvoj algebry a dalších matematických metod.

Raymondus Llulus (13. stol.) – logický přistroj k rozhodování o pravdivosti výroků, důkaz existence Boha, zairja – arabský přístroj ke generování myšlenek mechanickými prostředky. Teorie čísel a její aplikace Thabita ibn Qurry a Mistra Jana Šindela, autora matematického modelu pražského orloje. Leonardo da Vinci – první návrh mechanického kalkulátoru. Al Tusího přístroj a měření času, Geoffrey Chaucer a kapesní astroláb - kalkulátor i pro studenty.

Pokračovatelé v novověku (17. -18. stol.): Keplerův přitel William Schickard a jeho počítací hodinky, Pascal a Leibnizův sen – konstrukce univerzálního jazyka a nástroje k řešení libovolných problémů a „instrumentum arithmeticum“.

Kalibrace náhodnosti

doc. RNDr. Antonín Kučera, CSc.
Katedra teoretické informatiky a matematické logiky, MFF UK

Úterý 4. 12. 2012, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Matematický pojem náhodnosti, nebo také chaotičnosti, je pojmem relativním, který závisí na síle prostředků použitých k rozpoznávání zákonitostí a regularit. Silnější prostředky mohou detekovat více regularit a tedy vést k silnějšímu pojmu náhodnosti. Základní přístupy k pojmu algoritmické náhodnosti jsou založeny na několika rùzných metodách, mezi které patří zejména:
  • Kolmogorovská složitost a její varianty
  • teorie míry s pomocí Martin-Löf testů nebo martingalů.
V přednášce bude přístupnou formou podán přehled základních výsledků z oblasti algoritmické náhodnosti z hlediska teorie rekurze (computability theory).

Promítaný přednáškový slide.

Enaktivní přístup v kognitivní vědě a v robotice

doc. Ing. Ivan M. Havel, Ph.D.
Centrum pro teoretická studia, Univerzita Karlova a Akademie věd České republiky

Úterý 20. 11. 2012, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Enaktivní přístup v kognitivní vědě klade důraz na vzájemnou souvislost vnímání a jednání.

Na rozdíl od klasického, kognitivistického přístupu, který vychází z představy lidské mysli jako algoritmického procesu nad symbolickými reprezentacemi, považuje enaktivní přístup mentální procesy za součást senzomotorické aktivity organismu v prostředí.

Enaktivní přístup má význam i pro robotiku a v té souvislosti existují úvahy o vědomí a subjektivitě robota.

Cesta tam a zase zpátky

RNDr. Michal Chytil, DrSc.
ředitel Ústavu informatiky Akademie věd České republiky

Úterý 6. 11. 2012, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Poznatky nasbírané autorem během jeho dvacetileté pouti ze světa algoritmů do světa firem a zpět. Hlavním tématem semináře bude zamyšlení nad tím, jaké vzdělání může informatikům pomoci, aby byli způsobilí pro svět organizací. Ne libovolných organizací, ale těch, kterým snad patří budoucnost - všedních organizací, jak je pojmenoval James G. March, jeden z nejuznávanějších znalců teorie organizací.

Obsah semináře bude čerpat ze tří esejů, které autor připravil pro Hovory s informatiky v letech 2010 - 2012:

  • Svět algoritmů a svět firem [Odkaz]
  • Dámy a gentlemani v informatické profesi [Odkaz]
  • Dámy informatičky a pánové informatici ve světě firem [Odkaz]
Promítaný přednáškový slide.
„Idealizace reálných jevů jako základ abstraktního myšlení”

prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc.
matematik, filosof, porevoluční ministr školství, MFF UK, ZČU

Úterý 23. 10. 2012, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Přechod od geometrie v reálném světě do ideálního geometrického světa.

Počátky vstupu do ideálního světa u Pythagorase. Rozvinutí u Platóna. Eukleidovský kontrapunkt.

Zahájení a presentace plánu
Poznámky k historickým rámcům problematiky

doc. RNDr. Josef Mlček, CSc.
Katedra teoretické informatiky a matematické logiky, MFF UK

Úterý 9. 10. 2012, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

V zimním semestru bude tématika přednášek různorodá, charakte- rizovatelná jako epistemologická, etická a vzdělanostní.

V letním semestru se počítá s uceleným cyklem orientovaným epi- stemologicky a s dalšími jednotlivými přenáškami.

V prvé přednášce půjde o náčrt filosoficko-historického půdorysu zvláště s přihlédnutím k otázkám poznání.

Iterované vězňovo dilema

Mgr. Roman Neruda, CSc.
Katedra teoretické informatiky a matematické logiky, MFF UK Oddělení teoretické informatiky, AV ČR

Úterý 22. 5. 2012, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Iterované vězňovo dilema je jednoduchý model, který nám umožňuje studovat strategie interakcí jedince s ostatními. Teoretické výsledky a simulace v oblasti evolučních algoritmů nám ukazují různé strategie, které jsou výhodné pro jedince, stabilní v rámci evoluce a podobně. Rádo se spekuluje o významu těchto výsledků v oblastech od evoluční biologie přes ekonomii po politiku, proč to tedy nefunguje?
Kam se poděla bezpečnost
(nezávislé zamyšlení nad vývojem informační bezpečnosti)

Mgr. Antonín Beneš, Dr.
Katedra softwarového inženýrství, MFF UK

Úterý 17. 4. 2012, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
  • Atavismy v nás
  • Co nám říká PSIB
  • Odpovědnost
  • Osobní bezpečnost - jak si stojíme
    • Vážíme si bezpečí?
    • Boj o rodná čísla
    • Kdo co o nás ví
    • Egon - genocida klíčových údajů?
  • Jak si stojí korporace
    • Auditujeme
    • Patchujeme
    • Vyvíjíme
    • Provozujeme
  • Scénáře dalšího vývoje
Digitální univerza

doc. RNDr. Josef Mlček, CSc. a Mgr. Petr Glivický
Katedra teoretické informatiky a matematické logiky, MFF UK

Úterý 27. 3. 2012, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Aritmetický (digitální) resp. množinový koncept univerza, formalizace jako Peanova aritmetika P, resp. teorie konečných množin. Základní rozvoj a vztahy. Prearitmetické teorie (čili zúžení P na podjazyk: teorie následníka, Presburgerova aritmetika) a fragmenty P (čili zúžení axiomů: Robinsonova aritmetika, I{Ʃn}, aj.)

Vlastnosti prearitmetických teorií a fragmentů P: Lindenbaumovské a izomorfní spektrum, deskriptivní a reprezentační vlastnosti, aritmetizace syntaxe, nerozhodnutelnost, formalizace dokazatelnsti a reference o sobě.

Modely prearitmetických teorií a fragmentů P. Peanovské řezy. Problém expanze, peanovský součin. Lokální linearita. Lineární aritmetika a její vlastnosti.

Má občan právo na tajemství před svým státem?

RNDr. Ing. Jiří Peterka
Katedra softwarového inženýrství, MFF UK

Úterý 6. 3. 2012, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK (Termín úvodního semináře byl přesunut z 28. 2. 2012 z důvodů konání "Týdne neklidu")
Technologie pro šifrování jsou dnes běžně dostupné i pro nejširší veřejnost. Má ale veřejnost právo tyto technologie využívat - aniž by státu poskytla přístup k zašifrovanému obsahu? Nebo má mít stát právo na klíče od všech trezorů?
O dvou setkáních lingvistické a logické analýzy

prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc.
Ústav formální a aplikované lingvistiky, MFF UK

Úterý 10. 1. 2012, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Úvodem bych cituji prof. Zicha o tom, jak přispívá jazyková analýza k vývoji některých novějších přístupů v logice (odkazoval k modální logice), dál bych se soustředila na dva styčné body, které jsou mi blízké, totiž problematiku presupozic a pořadí kvantifikátorů.
The Turing Test: Practical Application and Philosophical Implications

Professor Kevin Warwick
Professor of Cybernetics, University of Reading, UK

Úterý 20. 12. 2011, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
We will take a look here at the practical realities of tackling the Turing Test as an interrogator and some of the pitfalls that have occurred over the last decade with the tests that have actually been performed. If you thought machines have no sense of humour, then think again. Indeed if you thought machines cannot even think, then think again. As well as looking at actual test transcripts and testing the audience as to their ability to spot the difference between machines and humans, we will consider here some of the philosophical implications and consider what questions this asks regarding the thinking capabilities of both machines and philosophers.
Fonetické vyhledávání v cizojazyčných textech
doc. RNDr. Iveta Mrázová, CSc. (KTIML, MFF UK)
Úterý 29. 11. 2011, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK


Překotný vývoj situace v nejrůznějších oblastech současného globálního světa představuje velkou výzvu tradičním způsobům ukládání, poskytování a vyhledávání užitečných informací. Krom dalších požadavků, např. na vyhledávání obrazových informací a videa, by měly moderní technologie pro dobývání znalostí z webu podporovat i efektivní vyhledávání zdrojů dostupných v cizích jazycích. Ovšem pro někoho, kdo daný jazyk plynně neovládá, může být správná formulace příslušného dotazu poměrně obtížná – obzvlášť v případě, že má zvolený jazyk jinou abecedu (např. arabština) a strojový překlad není podporovaný.

Mnoho uživatelů by v takovém případě uvítalo možnost vyhledávat relevantní informace jednodušeji, např. zadáním vyhledávaných slov či frází v takovém tvaru, jak je slyší. Fonetické vyhledávání tedy představuje poměrně novou oblast ve vyhledávání informací. Jeho cílem je vyhledat v textu všechna taková slova, která mají stejnou výslovnost jako slovo, které uživatel slyšel a zapsal. Přitom předpokládáme, že uživatel je v obecném případě cizinec, který mluví jinou řečí a může používat jinou abecedu a jiná přepisovací pravidla. Přesto však, pokud uslyší v televizi anebo na ulici např. frázi „as-sauratu fí misra,“ bude schopen najít informace o „revoluci v Egyptě.“

V této přednášce představíme jak tradiční fonetické algoritmy použitelné k řešení výše uvedeného problému, tak také moderní přístupy inspirované teorií konečných automatů, které jsou mimořádně efektivní především v případě velkých textových souborů. Součástí přednášky bude i posouzení možných výhod programovatelného hardwaru (FPGA) pro fonetické vyhledávání, a to v závislosti na použitém hardwaru, vyhledávaném slově, jazyku, dostupnosti slovníku a délce prohledávaného textu.

Výlety a úlety do vyšších dimenzí
doc. RNDr. Jiří Langer, CSc. (UTF, MFF UK)
Úterý 15. 11. 2011, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Motto místo abstraktu:

”Leč nástroj, jenž by vhodný byl, do čtvrté dimenze se skryl.”
J. C. Maxwell

Co mohou Multi-Agentní Systémy říci soudobým ekonomickým teoriím
prof. RNDr. Petr Štěpánek, DrSc. (KTIML, MFF UK)
Úterý 1. 11. 2011, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Motto místo abstraktu:

”Matematika je živá a má se dobře, ale žije pod jinými názvy.”
SIAM Report (1998)

Po stopách Eukleidova algoritmu
Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. (FIT ČVUT)
Úterý 18. 10. 2011, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Abstrakt (v heslech)


Antické prameny
– první formulace algoritmu v Eukleidových Základech – největší společný dělitel, proporce a řešení neurčitých rovnic.
– Bézoutova identita – Sturmova metoda hledání počtu reálných kořenů algebraických rovnic – Huygensovo planetárium a teorie řetězových zlomků.


Délky výpočtů
– Wallisův příspěvek k vývoji kryptografie – Hudba a Eukleidův algoritmus – Numerace v různých obdobích a výpočetní prostředky.
Lidé nejsou elementární částice - aneb proč je sociální web odolný vůči elegantní matematice.
prof. RNDr. Peter Vojtáš, DrSc. (MFF UK)
Středa 25. 5. 2011, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Motivován tvrzením autorů z Googlu "... sciences that involve human beings rather than elementary particles have proven more resistant to elegant mathematics ..." (citace) se chci ve svých úvahách věnovat vztahu matematiky a informatiky a případně se pokusit nastínit cestu k formulaci některých filozofických problémů informatiky.
Singularita: když počítače budou inteligentnější než lidé
Prof. RNDr. Jiří Wiedermann, DrSc. (Ústav informatiky AV ČR)
Středa 11. 5. 2011, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Situace, kdy umělá inteligence dosáhne úroveň lidské inteligence, se v odborné literatuře nazývá singularitou. Dle mínění expertů singularita nastane kolem poloviny tohoto století. Poté lze očekávat explozi inteligence, protože počítače (či roboti) budou schopné svou inteligenci evolučně vylepšovat. Praktické důsledky dosažení singularity jsou jenom stěží představitelné. V přednášce uvedeme argumenty, převážně z oblasti exponenciálního rozvoje technologií a poznání činnosti lidského mozku, které vedou zmíněné experty k takovým závěrům. Zmíníme i nedávný úspěch na poli umělé inteligence – systém umělé inteligence Watson fy IBM, který nedávno přesvědčivě porazil lidské protihráče v kvízové hře Riskuj (Jeopardy!). Jako protiklad uvedeme argumenty z oblasti výpočetní složitosti, které naznačují, že očekávání ohledně exponenciálního rozvoje inteligence jsou možná přehnaná.
Matematika: jazyk pravdy nebo spíš užitečný nástroj poznávání?
doc. PhDr. Zdeněk Kratochvíl, Ph.D. (PřF UK, FF UK) fysis.cz
Středa 13. 4. 2011, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK

Matematizace renesanční fyziky
Koperníkův obrat, mechanomorfní metafora.
Indukce (F. Bacon) a matematizace (G. Galilei).
Přechod od popisu mathématikós k popisu fysikós (viz Keplerův odvrat od Kosmograického mystéria).

Nová věda, údajně bez metafyzických předpokladů
Pozitivismus, Popper, Feyerabend, pragmatismus a instrumentalismus. Matematika jako instrument přírodních věd: role statistiky a matematických modelů.
Kybernetická metafora, hierarchické a ne-hierarchické sítě.
Lesk a bída metodologie.

Podrobněji viz
fysis.cz, zvláště stránka kurzu Filosofie a metodologie vědy

O poznávání
doc. RNDr. Josef Mlček, CSc. (KTIML, MFF UK)
Středa 30. 3. 2011, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Poznávací úsilí přineslo specifický plod, totiž vědotechniku, určující zásadně charakter naší doby zejména jako technologicistní. Přednáška se bude zabývat původem a genezí poznávání, tj. tím, co bývá zastiňováno nepřehlednou masou pozitivních výtěžků konkrétní poznávací činnosti, zbavené původního zájmu a tedy smyslu. Všimneme si následujících fází vývoje poznávání: etické, ontologické a logické, subjektivistické se vzorem evidence jakožto matematické. Těmto fázím odpovídají konceptuální momenty poznávání. Etický moment počíná sókratikou, ontologie a logičnost přicházejí s Platónem, subjektivismus pak s novověkem. Uvidíme též jak, rozvinuté poznávací koncepty ovlivnily následně samotnou logiku a matematiku a pozornost bude věnována také informatice, která mj. přispívá svým dílem k současnosti označované jako postmoderna.
Filosofie mysli
prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. (FF UK, FF UHK)
Pondělí 14. 3. 2011, od 17:20 v učebně S8 na Malé Straně, MFF UK
Pojednání o filosofii mysli z pohledu analytické filosofie.
Co bylo za zrcadlem?
prof. RNDr. Petr Štěpánek, DrSc. (KTIML, MFF UK)
Středa 2. 3. 2011, učebna S8, Malá Strana, MFF UK
Analogií filmu "Alenka v říši divů" jsme se podívali, co by mohlo být za zrcadlem, pokud jsme před ním našli výrokovou a predikatovou logiku prvního řádu.